Dřívější penze pro horníky? Vláda stále nerozhodla

Horníci stále neví, zda jim vláda schválí dřívější odchod do důchodu oproti ostatním pracovníkům. Ministerstvo práce chce tímto způsobem řešit zavírání některých dolů, ani dnes se však špičky vládní koalice k tématu nedostaly.

Rezort práce navrhuje dřívější penzi pro ty horníky, kteří pracovali pod zemí a odpracovali 3300 směn v uhelném a 2200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v uhelném dole a o 219 u uranu méně. V praxi by tato pravidla měla platit od října 2016.

Kabinet už na jaře rozšířil skupinu havířů, kteří mohou odcházet na odpočinek o pět let dřív. Týká se to všech, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali stanovený počet směn. Předtím byla penze o pět let dřív jen pro ty, kteří stihli potřebné směny do konce roku 2008.

Pro dřívější odchod do důchodu jsou i hornické odbory, které žádají, aby se pravidlo vztahovalo na všechny horníky. Podle nich se kvůli horšímu zdraví mnozí horníci důchodu nedožijí a opatření by řešilo i problém s rušením dolů a propouštěním.

Muži mají nyní do penze odcházet v necelých 63 letech. Důchodová hranice se každoročně odsouvá o dva měsíce. Podle návrhu by horníci teď tedy chodili do řádného důchodu v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 55 letech.

Stát by tento krok vyšel do roku 2055 na 11,6 miliardy korun. V nejbližších letech by důchodový systém vyplatil desítky milionů ročně. Přes sto milionů by se suma dostala v roce 2022. Kolem roku 2040 by mohla dosahovat asi 700 milionů, pak by klesala.

O novele se jedná už od jara, ministerstvo financí ale bylo původně proti. Podle Andreje Babiše by se na řešení měl více podílet také majitel dolů. Navíc prý tímhle způsobem není možné řešit nezaměstnanost, nutné je podle něj spíš investovat do rozvoje regionu a pracovních míst.

Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík dnes ČTK řekl, že odbory jsou připraveny prostřednictvím poslaneckého návrhu obrátit se s problematikou přímo na sněmovnu. "Vláda zasedá téměř každý týden, takže pokud do té doby než podáme poslanecký návrh, to neodhlasují, tak bude poslanecký návrh. Chápu, že rozpočet je podstatný, nicméně chvilka by se už mohla najít," míní Pytlík.