Souhlas obcí s doplatkem na bydlení nebude závazný, navrhuje Marksová

Praha – Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová připravuje změnu zákona. Podle ní by už stanovisko radnic nebylo v otázce vyplácení doplatků na bydlení pro lidi v nouzi rozhodující, obce by nově měly pouze doporučující charakter.

Ministryně dnes připravovanou změnu oznámila starostům na jejich žofínském setkání s tím, že vláda by její návrh mohla projednat ještě letos. Chce tak vyřešit situaci, kdy se úřady práce v odůvodněných případech rozhodly dávku vyplácet i přes nesouhlasné stanovisko obcí. Vládní agentura pro sociální začleňování spočítala, že by kvůli nesouhlasu radnic s doplatkem mohla až 17.000 lidí z ubytoven hrozit ztráta bydlení.

Marksová odmítla snahy ombudsmanky Anny Šabatové i dalších kritiků stávající úpravy, aby souhlas obcí s výplatou ze zákona o pomoci v hmotné nouzi zmizel. Podle Marksové by obcím mělo být zachováno právo se vyjádřit. Souhlas obce by měl být ale „doporučující, nikoli rozhodný", dodala.

Závaznost souhlasu obcí s dávkou byla parlamentem schválena loni, platí od letoška. Úřady práce se ale na základě výkladů zákona rozhodly v případech hodných zvláštního zřetele nerespektovat odmítavé stanovisko obcí a dávky například sociálně slabým rodinám vyplácet. Marksová uznala, že se mohou se objevit případy, kdy neudělení souhlasu je odůvodněné. „Ale pokud jde o rodinu s dětmi, tak nepřichází v úvahu, aby skončila na ulici," má jasno politička.

Doplatek patří mezi dávky hmotné nouze. Získají ho ti, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení a jimž ani s ním nezbývá na živobytí. Doplatek dorovnává potřebným výdaje za byt tak, aby jim na živobytí zůstalo. Na příspěvek mají nárok lidé, kterým na přiměřené bydlení nestačí 30 procent jejich příjmu.

Marksová se také snažila mírnit obavy starostů z chystaného zákona o sociálním bydlení, podle něhož by obce měly zajistit bydlení zejména seniorům, mladým rodinám nebo samoživitelkám. Obce by podle ní mohly ovlivnit, komu budou vypláceny dávky na bydlení. Mohly by se obrátit nejen na soukromé vlastníky nemovitostí, ale i na neziskové organizace, církve nebo postavit vlastní byty s podporou z evropských fondů.

Cílem podle ministryně je, aby se dávky na bydlení, které stát ročně stojí 13 miliard korun, nedostaly k lidem, kteří potřebné ubytovávají například v garážích. Kvůli tomu chce Marksová obnovit hygienické předpisy kladené na byt.

Související

Michaela Marksová /ČSSD/, exministryně práce a sociálních věcí

Marksová (ČSSD) se vrací. Bude politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničí

Politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničních věcí bude od 15. června bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Marksová by se měla zabývat podporou krajanů, rozvojovou či humanitární pomocí, podporou české vědy a výzkumu ve světě i podporou žen v diplomacii.

Více souvisejících

Michaela Marksová-Tominová obce Sociální dávky

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa

Spojené státy oznámily, že při náletu v Sýrii zabily vůdce Islámského státu (IS) Abu Yusifa, známého také jako Mahmud. Operaci provedly síly Centrálního velení USA (Centcom) ve východní části země.

včera

Ilustrační foto

Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik

Pád diktátorského režimu Bašára Asada v Sýrii byl nepříjemnou ranou také pro dalšího aktéra v regionu – Írán. Ten podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého přišel o velký bezpečnostní pás, Bašárův režim pro něj byl jakousi geopolitickou pojistkou. Expert exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl, že by Teherán měl vypracovat novou strategii.

včera

Pákistán

Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA

Vysoce postavený úředník Bílého domu varoval, že Pákistán rozvíjí schopnosti dlouhého doletu svých balistických raket, které by mohly umožnit útoky daleko za hranicemi Jižní Asie. Toto prohlášení přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem procházejí nejistým obdobím, zejména po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021.

včera

včera

Helena Zeťová

Zemřela zpěvačka Helena Zeťová

Česko zasáhla jen pár dní před letošními Vánocemi nečekaná tragédie. Ve věku pouhých 44 let zemřela zpěvačka Helena Zeťová. Podle dostupných informací došlo k jejímu úmrtí za tragických okolností. 

včera

včera

České centrum v Kyjevě

Během ruského raketového útoku na Kyjev bylo zasaženo České centrum

Během pátečního raketového útoku ruské armády na ukrajinskou metropoli Kyjev bylo zasaženo i České centrum, které utrpělo škody v důsledku tlakové vlny. V době útoku se v budově nenacházeli žádní lidé, ale v okolních bytech žili civilisté, jak uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský na sociální síti X.

včera

včera

včera

Chemické zbraně

Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

včera

Estonsko: NATO musí dalších 20 let odstrašovat Rusko, aby nemělo hloupé nápady

NATO bude muset v příštích 10 až 20 letech zaměřit své úsilí na odstrašování Ruska, tvrdí šéf estonské zahraniční rozvědky Kaupo Rosin. Estonsko, které sdílí hranici s Ruskem a je členským státem NATO, výrazně navýšilo své obranné výdaje od začátku války na Ukrajině. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy