Praha – V takzvaném třetím pilíři penzijního systému se v roce 2015 zapojilo celkem 4,643 milionu Čechů. Na penzi se státním příspěvkem si tak spoří o 160 tisíc lidí méně než rok předtím. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich na trhu zbylo devět.
Podle statistik ministerstva financí bylo v transformovaných fondech, kam již lidí nemohou vstupovat, 4,28 milionu lidí. To bylo o 303 tisíc méně než na konci roku 2014. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má dalších 361 tisíc lidí, tedy o 143 tisíc více než v prosinci 2014.
Na příspěvcích na penzijní připojištění a doplňkové spoření vyplatil stát loni 6,8 miliardy korun. Objem příspěvků účastníků byl 32,7 miliardy Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka stoupl proti konci roku 2014 o 19 korun na 598 Kč. Na konci roku bylo evidováno 1,36 milionu penzijních připojištění, do kterých v průběhu alespoň jednou přispěl zaměstnavatel.
„Tempo snižování počtu účastníků se v loňském roce mírně zpomalilo, což je dobrá zpráva. Stále ale v systému účastníci ubývají, protože účastníci čerpající dávky z již uzavřených transformovaných fondů převyšují počet účastníků vstupujících do účastnických fondů. ," uvedl prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop s tím, že nové legislativní úpravy ve třetím pilíři tempo úbytku zřejmě ještě zpomalí.
Transformovaným fondům penzijních společností klesl v roce 2015 zisk o 676 milionů na celkem 3,74 miliardy Kč. Podle předpokladů roční výnosy těchto fondů pro účastníky převýší inflaci a můžou se pohybovat okolo jednoho procenta. Inflace činila loni 0,3 procenta.
Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Související
Jak šetřit při vaření? To věděla již před více než sto lety Anuše Kejřová
Pandemie zatím nemá negativní vliv na platební morálku Němců, více šetří
úspory , důchody , Ministerstvo financí
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 54 minutami
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 1 hodinou
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 2 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 3 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 4 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 5 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 6 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 7 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 8 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 8 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 9 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 10 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák