Praha - Podle průzkumu z roku 2014 patří pojistné na sociální zabezpečení v Česku k nejvyšším na světě. Zatímco u průměrné měsíční mzdy jsou náklady na sociální pojištění v porovnání s dalšími 36 státy průměrné, při příjmech okolo 50 tisíc korun patří Česko mezi nejdražší země. V roce 2017 se navíc minimální zálohy na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné poprvé dostanou přes hranici dvou tisíc korun. Slevy by se ale nově měly dočkat rodiny s dětmi.
Pojistné odváděné zaměstnavatelem je v České republice 34 procent. Zaměstnavatelé platí z hrubé mzdy 25 procent na sociální a devět procent na zdravotní pojištění. Navíc ještě platí zaměstnanec odvody na sociální pojištění 6,5 procenta z hrubé mzdy a 4,5 procenta na zdravotní. Ve Švýcarsku přitom zaměstnavatelé platí jen necelých osm procent, ve Velké Británii necelých 14. „Při srovnávání jednotlivých států je ale třeba mít vždy na paměti, že struktura odvodů do státního rozpočtu je v každém státě jiná. Například v Dánsku je povinné pojistné v porovnání s ostatními státy velmi nízké, protože je většina dávek financována z daní, které jsou naopak vyšší než v ostatních zemích," upozornila Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu eDane.Odvody podnikatelů jsou v porovnání se zaměstnanci nižší, v roce 2017 ale budou muset sáhnout hlouběji do kapsy. Minimální zálohy na pojištění příští rok totiž opět vzrostou. „Podle návrhu, ze kterého se vypočítávají minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění pro rok 2017, vzrostou minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění podnikatelům celkem o 185 korun měsíčně. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění by se v roce 2017 měla zvýšit ze současné částky 1972 na 2068 korun. Zálohy na zdravotní pojištění pak vzrostou z 1823 korun na 1912 korun. Minimální nemocenské pojištění by mělo i nadále zůstat ve výši 115 korun," popsala Blanka Štarmanová.Češi se ale o výši odvodů na pojistné příliš nezajímají, mezery mají zejména v oblasti sociálního pojištění. Každý druhý Čech nezná částku, kterou na toto pojištění odvádí. Řada z nich netuší, co se z odvodu hradí. „Sociální pojištění má tři složky - důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Platí ho zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnanci se na sociální pojištění strhává měsíčně 6,5 procenta z hrubé mzdy, další peníze – odpovídající 25 procentům hrubé mzdy – za něj platí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné platí celé pojistné sami. Pro zaměstnance je účast na všech třech složkách sociálního pojištění povinná, pro podnikatele je nemocenské pojištění dobrovolné. U zaměstnance se sociální pojištění počítá z hrubé mzdy, u živnostníků je vyměřovacím základem polovina jejich příjmů po odečtu výdajů," vysvětlila Blanka Štarmanová.
Koncem roku 2017 se v oblasti sociálního pojištění chystají další změny. Přivítají je zejména rodiny s dětmi, naopak ti bezdětní budou platit víc. Podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR by nárok na sníženou sazbu pojistného měl mít zaměstnanec, který pečuje o dvě a více nezaopatřených dětí. Bezdětným poplatníkům a těm s jedním dítětem zůstane stávající sazba pojistného, tedy 6,5 procenta. Při péči o dvě děti to bude pět procent, u tří dětí 2,5 procenta a u čtyř a více dětí podle návrhu pojistné zaplatí jen zaměstnavatel. Změna se dotkne i podnikatelů. Ti letos odvádějí 29,2 procenta, sazba nadále zůstane bezdětným podnikatelům a těm s jedním dítětem. Sazba pro ty se dvěma potomky bude 27,7 procenta, u tří dětí 25,2 procenta, u čtyř a více dětí 22,7 procenta. Nárok na snížené pojistné bude moci uplatnit jen jeden poplatník žijící s dítětem ve společné domácnosti. Sleva bude navíc jen dočasná. Snížené pojistné lze uplatňovat pouze po dobu nezaopatřenosti dítěte, maximálně do 26 let. Potom začne rodič platit základní sazbu, stejně jako bezdětní lidé. V případě, že návrh zákona bude vládou schválen a za předpokladu hladkého legislativního procesu by mohl začít platit koncem roku 2017.
Související
Epidemie ukázala slabiny sociálního systému, míní experti
Unijní poslanci požadují ráznější boj proti nerovnostem v EU
sociální politika , sociální a zdravotní pojištění , Lidé
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Trumpova celní válka s Evropou ožívá. USA hrozí odvetou za danění Mety či Amazonu
před 1 hodinou
Vojtěch prosazuje omezení dostupnosti energetických nápojů
před 2 hodinami
Tropické počasí a maxima až 41 °C. Meteorologové opět varují před výhní
před 3 hodinami
Češi letí pomáhat do Venezuely. Hasiči vysílají specializovaný tým
před 3 hodinami
Drama kvůli dětem v rozpáleném autě. Hasiči museli rozbít okénko
před 4 hodinami
Historických teplotních rekordů může padnout víc, naznačili experti
před 5 hodinami
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
před 6 hodinami
Nové napětí v Íránu. Američané podnikli odvetu za útok na nákladní loď
před 7 hodinami
Počasí se po žhavém víkendu ochladí. Příští týden dorazí déšť
včera
Extrémní vlna veder už v červnu? Vědci vysvětlují, co se děje s počasím
včera
Trump označil dronový útok Íránu na loď v Hormuzském průlivu za porušení příměří
včera
Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO
včera
Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii
včera
Počet obětí zemětřesení ve Venezuele dvojnásobně vzrostl
včera
Do nejvyššího mrakodrapu v čínském Pekingu narazilo letadlo
včera
Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy
včera
Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend
včera
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
včera
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
včera
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.
Zdroj: Libor Novák