Unijní poslanci požadují ráznější boj proti nerovnostem v EU

Evropští poslanci v minulém týdnu opětovně poukázali na rozdíly, které napříč státy Evropské unie nadále přetrvávají. Zatímco se například nezaměstnanost států eurozóny rekordně snižuje, nezaměstnanost mladistvých v celé EU zůstává až nepřijatelně vysoká – podle roční zprávy parlamentního výboru pro zaměstnanost tak dochází ke konstantnímu prohlubování socio-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými státy EU. I z tohoto důvodu je již nyní zřejmé, že do roku 2020 nebude dosaženo stanoveného cíle na snižování chudoby.

V Evropské unii nadále zůstává okolo 113 milionů lidí, kteří se pohybují na hranici chudoby a sociální exkluze. Tato data jsou zveřejněna na webových stránkách Evropského parlamentu.

V rozhodnutí, které unijní poslanci na základě svých obav v uplynulém týdnu přijali, se dovolávají především toho, aby došlo k legislativnímu ukotvení minimální unijní mzdy a fondů, které by zabezpečily půjčky pro národní systémy pojištění. Peníze z těchto fondů a půjček by se pak distribuovali v případě závažných ekonomických šoků v nejvíce postižených členských zemích. Dalším citlivým bodem jednání byla i otázka dětské chudoby, proti které chtějí poslanci zakročit vytvořením jakési „záruky“ pro děti, stejně jako i otázka nezaměstnanosti mladistvých jako taková.

Problematika dlouhodobé nezaměstnanosti se má pro unii stát prioritou. Důležité bude také posílení sociální práv v rámci Evropské unie, a to naplňováním unijního pilíře sociálních práv, kterého má být dosaženo přijetím potřebné legislativy a adekvátních finančních prostředků do této oblasti. A v poslední řadě se zákonodárci shodli na přijetí směrnice týkající se platové transparentnosti, která má za cíl napomoci k odstranění genderové platové nerovnosti.

Rezoluci týkající se všech těchto zmíněných záležitostí podpořilo celkem 422 unijních poslanců, 131 hlasovalo proti a 101 členů se hlasování zdrželo. Dosavadním problémem je skutečnost, že se na sociální politiku v rámci EU neklade dostatečný důraz. Ta je přitom podle slov zpravodajky odhlasované rezoluce - Yany Toomové, stejně důležitá jako ekonomické politiky, společný trh nebo další sdílené oblasti.