Tripartitu čeká jednání o reformě důchodového systému

ODS a TOP 09 se v základních tezích penzijní reformy shodují. Obě tyto strany souhlasí se snížením odvodů na důchodové pojištění, není však jednoznačně řečeno o kolik. Původní návrh Bezděkovy komise počítá se snížením těchto odvodů o pět procentních bodů ze současných 28 procent hrubé mzdy na 23.

Zároveň se strany shodují na snížení stropů na odvody. Ty jsou v současnosti ve výši šestinásobku průměrné mzdy, přičemž ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navrhuje jejich snížení na trojnásobek.

Obě strany prosazují také vybudování tzv. II. pilíře penzijního systému, který by tvořily penzijní fondy. Do těch by se odváděla část odvodů na pojistné. MPSV navrhuje rozmezí mezi třemi a pěti procentními body z celkové potenciální sazby pojistného ve výši 23 procent.

S vytvořením fondového pilíře souhlasí i ODS, ovšem klade si podmínku, aby jeden z fondů byl státní a jako podkladové aktivum byly použity výhradně státní dluhopisy.

ODS také preferuje dobrovolné odvody do těchto fondů, na rozdíl od MPSV, které uvažuje spíše o povinných. Občanští demokraté však řekli, že v tomto bodu jsou ochotni ustoupit.

Třetí vládní strana, Věci veřejné, však s těmito tezemi nesouhlasí. VV již před časem protestovaly proti snížení procentní sazby odvodů, protože podle jejich názoru je pojištění odloženou spotřebou a jeho snížení by navíc znamenalo výrazný výpadek příjmů celého penzijního systému.

Podporu VV zároveň nemá ani fondový systém. Místo toho navrhují tzv. generační fond, který však nemá na světě obdoby, a je tedy těžké odhadnout, jak by takový systém v čase fungoval. VV také nespecifikovaly, jak přesně by vypadaly odvody do tohoto fondu.

Důvody pro penzijní reformu jsou v současnosti dva. V prvé řadě jde o nepříznivý demografický vývoj v neprospěch plátců penzijního pojištění, tedy ekonomicky aktivních. Podle demografických prognóz bude těchto plátců pomalu ubývat, zatímco důchodců, tedy příjemců důchodů, bude naopak přibývat. Příjmy z pojistného tak nebudou schopny pokrýt náklady na výplatu penzí a celý systém bude rok od roku více deficitní. Již nyní každoročně chybí na výplatu důchodů částka v řádu desítek miliard, o kterou narůstá státní dluh.

Druhým důvodem je loňský verdikt Ústavního soudu, který konstatoval, že český penzijní systém sice stojí na principech zásluhovosti a solidarity, ale princip solidarity neúměrně převážil nad principem zásluhovosti. V praxi to znamená, že lidé, kteří odvedli do systému velké množství peněz, z něj dostanou téměř stejnou částku jako ti, kteří do něho odvedli minimum.

S vlastním návrhem na řešení chtějí na čtvrteční jednání přijít i odboráři. Jejich návrh počítá s transformací stávajícího systému penzijního připojištění se státním příspěvkem. Zároveň navrhují snížení stropů na odvody na čtyřnásobek průměrné mzdy.

Penzijní připojištění by se de facto změnilo ve II. pilíř. Do tohoto pilíře by lidé dobrovolně odváděli peníze ze své mzdy a stát by jim k těmto částkám přispíval. Tímto způsobem je podle ČMKOS možné dostát závazkům plynoucím z rozhodnutí Ústavního soudu i čelit důsledkům nepříznivé demografie.