Praha - Prezident Václav Klaus v pondělí podepsal novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření, která od ledna umožní zavedení takzvaných předdůchodů. Lidé budou moci odcházet ze zaměstnání pět let před dosažením řádného důchodového věku, a navíc bez postihu na budoucí výši penze.
Agenturu Mediafax o prezidentově rozhodnutí informoval ředitel hradního tiskového oboru Radim Ochvat. Návrh ministerstva financí počítá s tím, že zaměstnavatelé budou svým pracovníkům ukládat peníze v rámci systému doplňkového penzijního spoření. Zaváží se k tomu v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřních předpisech a odměnou jim bude roční daňová úleva až 30 tisíc korun na jednoho pracovníka. Dosud si firmy z daní mohly takto odepsat o šest tisíc méně.
"Zvýšení limitu pro osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně z příjmů má otevřít širší prostor pro kolektivní vyjednávání či ochotu zaměstnavatele zavázat se k přispívání," zmínila předkládací zpráva normy.
Šance odejít "beztrestně" do penze před dosažením řádného důchodového věku bude ale otevřená pro každého, kdo si ušetří peníze v rámci doplňkového penzijního spoření.
Výplata předdůchodů bude moci začít nejdříve pět let před dosažením řádného důchodového věku. Pokud splátky dodrží tři zákonem stanovené podmínky, bude stát za tyto lidi platit zdravotní pojištění a nesníží jim ani - na rozdíl od předčasné penze - budoucí řádný důchod.
Splátky předdůchodů budou muset podle zákona každý měsíc dosahovat minimálně 30 procent průměrné mzdy a jejich výplata musí být sjednaná v neklesající výši. Výplata má podle novely probíhat každý měsíc bez možnosti přerušení nebo pozastavení. Skončit může nejdříve tři roky před dosažením věku, kdy bude mít příjemce nárok na starobní důchod.
"Výjimku tvoří jednorázové vyrovnání, na které vznikne nárok až dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění," připojili zástupci ministerstva v důvodové zprávě.
Podle rezortu financí není vyloučené, aby účastníci systému doplňkového penzijního spoření čerpali i dávky, které legislativou stanovené podmínky nesplní. V takovém případě ale přijdou o výhody zaplaceného zdravotního pojištění a nesníženého starobního důchodu.
Prostředky, ze kterých bude možné poskytovat dávky 3. pilíře, budou zahrnovat veškeré příspěvky účastníka do účastnických fondů, státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele a jejich zhodnocení.
Do systému doplňkového penzijního spoření si budou moci přispívat i lidé sami. Pokud sem měsíčně uloží aspoň 300 korun, přidá jim stát dalších 90. Nad tuto hranici je státní příspěvek pak navyšován o dvacet korun za každou stokorunu. Limitem je tisícikorunová výše, při které se příspěvek od státu zastaví na 230 korunách.
Ministerstvo financí má jen hrubou představu, o kolik může zavedení předdůchodů připravit státní rozpočet na dodatečných nákladech i na zvýšené daňové úlevě. Spodní hranice odhadu je pod jednou miliardou korun ročně, horní hranice je nad dvěma miliardami.
Rezort Miroslava Kalouska (TOP 09) kalkuluje s předpokladem, že předdůchody bude pobírat zhruba pět až sedm procent lidí v pětiletém věkovém rozmezí stanoveném pro tuto novinku. Prakticky by tak šlo o 40 až 60 tisíc lidí.
O předdůchodech vyjednávala od června loňského roku tripartita. Návrh novely vychází z dohody, kterou vláda se zaměstnavateli a odbory uzavřela na konci letošního února.
Související
Pavel podepsal evidenci tržeb, vetoval zákon o státních zaměstnancích
Vláda schválila další antibyrokratický balíček. Rozhodla o dalším daru pro Ukrajinu
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Poslanci druhý den jednají o vyslovení nedůvěry vládě
před 1 hodinou
Drama při letu do Izraele: Jeden pilot pobodal druhého, chtěl poslat letadlo k zemi
před 2 hodinami
Vývojář přiměl AI k poskytnutí návodů na výrobu biologických zbraní a páchání atentátů
před 2 hodinami
Trump oznámil uzavření dohody se šéfy předních technologických společností o vývoji AI
před 3 hodinami
Každá hodina ruských útoků stojí Ukrajinu desítky milionů. Proudové drony tak rychle nečekala
před 5 hodinami
Říjnový výhled počasí. Nadprůměrné teploty by mohly pokračovat
včera
Metnar řekl zástupcům policistů či hasičů, jak porostou platy
včera
Vystrčil ocenil ekonoma Švejnara či hokejistu Pastrňáka
včera
Češky suverénně ovládly Pohár Billie Jean Kingové. Šanci neměla ani Ukrajina
včera
Skotové oplakávají svého oblíbence. Zemřel spisovatel Peter May
včera
Zemřela zakladatelka centra Locika Petra Wünschová. Bylo jí jen 52 let
včera
Policie řeší případ zmizení Jany Šerjeníkové. Pracuje se čtyřmi scénáři
včera
Ebola v Kongu zabíjí i nadále. WHO má obavy, trasování se komplikuje
včera
Oscarovou herečku Sarandovou zatkli. Protestovala proti Netanjahuovi
včera
EU plánovala totální zákaz prodeje aut se spalovacím motorem. Proč nakonec ustoupila?
včera
FT: Anthropic v neveřejném dokumentu varuje před katastrofickými riziky. AI se může bránit vypnutí
včera
Sybiha: Ruský teror proti Ukrajině každým dnem sílí
včera
Sněmovna se schází k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě
včera
Estonsko: Za žhářským útokem na obrannou společnost Milrem Robotics stojí ruské tajné služby
včera
Rutte: NATO čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a dronům. Prozradil, o co se Rusko snaží
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdroj: Libor Novák