Důchodcům přidá vláda peníze, prý až 205 korun

"Vláda schválila návrh (návrat k vyšší valorizaci) včetně speciální úpravy pro rok 2015, aby se zaručilo zvýšení důchodů o těch průměrných 200 korun," uvedla Marksová.

O přesné částce, o niž by se mohl od ledna důchod zvednout, bude vláda rozhodovat ale až na podzim. Původní valorizace počítala se zvýšením aspoň o třetinu růstu reálných mezd a minimálně o růst cen, od loňska to je o třetinu růstu reálných mezd a třetinu růstu cen. Zvyšování penzí přibrzdila na tři roky vláda Petra Nečase (ODS) kvůli úsporám a udržení schodku rozpočtu. Koalice se tak k předchozímu modelu vrací o rok dřív.

Podle podkladů k zákonu to ale vypadá tak, že bude letos nejspíš inflace nízká a citelně neporostou ani reálné mzdy. Penze by se proto příliš nezvedly. Reálně by klesaly. Marksová proto navrhovala zvýšit od ledna důchody o 1,8 procenta, tedy v průměru asi o 205 korun. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) s tím souhlasil. Letos od ledna valorizace činila průměrně 45 korun, loni 137 korun.

Přidávání o průměrných 205 korun vyjde celkem asi na 7,1 miliardy korun. Pokud by se penze upravily jen podle zákona o růst cen a třetinu růstu reálných mezd, stálo by to pět miliard, uvedlo ministerstvo práce. Babiš v pondělí řekl, že navrhované průměrné zvýšení o 205 korun už zapracoval do návrhu rozpočtu na příští rok.

"Důchodci skutečně byli zasaženi zvýšením DPH a snížením valorizace penzí. Takže my to vítáme," uvedl šéf lidovců Pavel Bělobrádek. 

Pravicové opoziční strany plán na výrazně vyšší penze kritizují. Podle nich na výrazně vyšší důchody nejsou v rozpočtu peníze, uvádí web CT24. "Bohužel si myslím, že si to zatím česká ekonomika a české veřejné rozpočty nemůžou dovolit," uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) už dříve uvedl, že buď bude vláda plnit svůj program, ovšem na úkor vyššího zadlužení, nebo se bude chovat rozpočtově odpovědně.

Roční státní výdaje na důchody rok od roku stoupají. Důchody (starobní, invalidní nebo pozůstalostní) pobírá více občanů než v minulosti. Výdaje na důchody tvoří jednu z největších státních výdajových položek. V roce 1996 činily roční výdaje 122 miliard korun, v roce 2000 již 181 miliard korun, v roce 2004 stouply roční státní výdaje již na 227 miliard korun, v roce 2008 potom na 306 miliard korun v roce 2012 činily roční státní výdaje na důchody dokonce 368 miliard korun.

Nejvíce peněžních prostředků na výplatu důchodů vynaloží Itálie (14,9% k HDP), je to způsobeno především tím, že v Itálii je nejvíce obyvatel starších 65 let, kteří pobírají starobní penzi (18,2% občanů). Následuje Německo (17,5%) a Řecko (17,3%). Přičteme-li k občanům starších 65 let (pracuje jich již jen velmi málo) občany, kteří odchází do důchodu před dovršením důchodové hranice (na tzv. předčasné důchody), vdovce či vdovy, občany pobírající invalidní penzi, tak zjistíme, že stát musí vyplácet penzi každému pátému občanovi, což státní rozpočty nesmírně zatěžuje. Navíc jsou nastolena určitá pravidla pro vyplácení důchodů, které nelze měnit z roku na rok, a tak tyto výdaje nemůže vláda v žádném případě snižovat a jedná se v podstatě o povinné výdaje.

Zatímco tedy v Česku má občan nárok na starobní důchod, jestliže dosáhne důchodového věku a získá potřebnou dobu pojištění 25 let, tak v západoevropských zemích musí občané získat dobu pojištění většinou 40 let. Kdo nezíská potřebný počet let pojištění, nemá nárok na penzi a je odkázán na sociální dávky, které jsou v západoevropských zemích mnohem nižší, než činí státem garantovaná minimální penze. V některých zemích se za každý chybějící rok pojištění penze krátí (pouze do určité výše). V Nizozemí a Belgii musí občané získat dobu pojištění 45 let, v Estonsku a Slovinsku pouze 15 let. Delší doba pojištění brání tomu, aby státní důchod, který je v západoevropských zemích poměrně vysoký, pobírali občané, kteří se ve svém produktivním věku vyhýbali práci a pobírali sociální dávky (přitom třeba pracovali načerno), informuje finexpert.e15.cz.