Zvýšení důchodů zřejmě Sněmovna schválí, Okamura odhalil "skandál"

Vládní předloha od příštího roku opět zavádí automatické zvyšování penzí o třetinu růstu reálných mezd a celou inflaci. Nyní jsou zvyšovány o třetinu růstu spotřebitelských cen.

V příštím roce by se podle vlády měly starobní důchody navíc mimořádně zvýšit o 1,8 procenta, což by mělo kompenzovat nižší nárůst z minulých let. Zvýšení by podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) představovalo nárůst v průměru kolem 200 korun měsíčně. "V současné době, jak jednáme o státním rozpočtu, průměrné zvýšení o zhruba 200 korun je maximum, kterého letos dosáhneme," řekla již dříve Marksová.

Poslanec ODS Radim Holeček dnes nicméně navrhl toto mimořádné navýšení zrušit a místo toho zvýšit základní výměru starobního důchodu z devíti na deset procent průměrné mzdy měsíčně. "Myslíte-li upřímně to rozdávání důchodcům, tak ne devět, ale deset procent," zdůvodnil návrh stručně. Neuvedl ani, kolik by to stálo státní rozpočet.

Předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura uvedl, že důchodci z nejnižšími penzemi dostanou podle vládního návrhu přidáno jen zhruba 54 korun, což označil za skandální.

Pro dlouhodobou udržitelnost důchodového systému je nezbytné správné nastavení věkové hranice odchodu do důchodu. Ta přímo ovlivňuje poměr mezi počtem ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních lidí a lze tedy využít jako nástroj zmírňující dopady výrazných demografických disproporcí mezi jednotlivými generacemi na bilanci průběžně financovaného důchodového systému.

V průběhu následujících let bude docházet k dalšímu zvyšování důchodového věku, a to jak u mužů (o 2 měsíce za rok), tak u žen (o 4 resp. 6 měsíců za rok), až do roku 2044, kdy dojde k jejich sjednocení na úrovni 67 let. Po roce 2044 bude věková hranice pro odchod do důchodů dále růst jednotným tempem o 2 měsíce za rok, uvedlo MPSV ČR.

Růst důchodového věku u žen a mužů po roce 2044 byl stanoven tak, aby co nejvíce odpovídal růstu očekávané doby dožití pro jedince v důchodovém věku. Doba strávená v důchodu tak zůstává pro jednotlivé generace přibližně stejná, a to mezi 20 - 21 let pro muže, s mírným klesajícím trendem. 

U žen dochází k postupnému poklesu této doby až na úroveň 22 let pro generaci narozenou v roce 2010. Mírný klesající trend u mladších generací je dán tím, že doba dožití se prodlužuje o něco málo pomaleji (cca.1,5 měsíce za rok) než se zvyšuje důchodový věk (2 měsíce za rok). Tento nesoulad lze vyřešit například pozastavením zvyšování důchodového věku v budoucnu na určitou dobu. Popřípadě zpomalením tempa zvyšování na 1 měsíc za rok.

Struktura populace se v následujících desetiletích významně změní, a to zejména v důsledku prodlužování doby dožití a snižování míry porodnosti. Zatímco v roce 1960byla úhrnná míra plodnosti na úrovni 2 dětí a v roce 1973 díky pro populační politice vzrostla dokonce na 2,5 dítěte, tak v devadesátých letech minulého století klesla až na hranici 1,16. Příčinou tohoto radikální poklesu byla především změna životního stylu a především pak odklad mateřství do vyššího věku, což dokládá i křivka průměrného věku ženy při narození. Zatímco do roku 1990 osciloval průměrný věk při narození kolem 25 let, pak v roce 2000 to bylo už 27let a v roce 2009 dokonce 29,3 roku. Projekce ukazují, že úhrnná míra plodnosti by se měla v budoucnu ustálit někde na hladině 1,5 - 1,7 dítěte.