Důchody v Česku? Stát za ně dá víc než Německo

Studie při srovnání nesrovnávala jen podíl hrubých výdajů na HDP, ale brala v potaz danění penzí v dané zemi, poměr seniorů a lidí od 15 do 64 let, skutečný věk nástupu na odpočinek, náhradový poměr důchodu a podíl náhrad pracovníkům na HDP, tedy výdělků.

"Mezinárodní komparace hrubých výdajů na penze je zavádějící, a není tak možné z ní usuzovat na podfinancovanost penzijního systému v České republice," uvedli autoři.

Vycházeli mimo jiné z údajů Eurostatu. Hrubé výdaje na důchody v roce 2017 činily v Česku 6,8 procenta HDP a v EU to bylo v průměru 9,2 procenta. Německo do penzí dalo 8,5 procenta HDP, Švédsko 7,3 procenta. Po odpočítání daní, stárnutí a dalších faktorů podle rady ale německé výdaje klesly pod šest procent HDP, švédské pod čtyři procenta.

"Některé země, které vykazovaly oproti České republice vyšší hrubé výdaje na penze, dokonce po očištění vykazují nižší podíl výdajů než Česká republika - například Švédsko, Dánsko, Německo či Velká Británie," uvedla rada. Prostor pro výrazné navyšování podílu výdajů na penze na HDP tak v Česku nevidí.

Vliv na důchodové výdaje mělo hlavně zdanění penzí a složení obyvatel. Z důchodů se daně a pojistné neplatí v pěti zemích EU, mezi nimiž je Česko. V ostatních státech se důchod daní, v deseti zemích se pak hradí i zákonné pojistné. Česko je také zatím mladší než původní členské země. Podle demografů bude ale česká společnost stárnout rychleji.

Jako příklad zemí s výrazně vyšším podílem důchodových výdajů na HDP podle studie často slouží Francie, Portugalsko, Rakousko a Itálie. Důvodem odstupu je ale právě jejich zdanění penzí, starší populace a vyšší podíl náhrad pracovníkům. Při očištění klesne rozdíl mezi jejich průměrným podílem výdajů na HDP a podílem ČR na polovinu. Sníží se z 5,2 na 2,6 procentního bodu, uvedli autoři.

Vedle danění, složení obyvatel a podílu náhrad pracovníkům na HDP posuzovala rada i skutečný věk nástupu do penze a hrubý náhradový poměr, tedy podíl hrubé penze k hrubé mzdě před odchodem na odpočinek. Jejich vliv na výši výdajů nebyl tak významný.

Experti poukazují na to, že český důchodový systém není beze změn udržitelný. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) představila minulý pátek po jednání důchodové komise své návrhy důchodové reformy. U dvou ze tří modelů se výdaje zvedají. Šéfka resortu práce argumentovala už dřív mimo jiné tím, že Česko posílá do penzí mnohem nižší podíl HDP než jiné státy EU, má tedy prostor pro navyšování.

Někteří opoziční politici či Hospodářská komora návrhy Maláčové kritizovali. Podle nich nejde o skutečnou reformu, ale jen o změnu parametrů. Stále totiž není jasné, kde se na úpravy a budoucí penze vezmou peníze.

O důchodech by měly jednat v úterý koaliční strany. Vládní ANO a ČSSD shodné představy o reformě nemají. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že na plán ministryně práce by bylo potřeba dalších 300 miliard korun z daní. Jejich zvyšování odmítla. Podle Maláčové se bez reformy daní reforma penzí neobejde.