Kolik činí průměrný starobní důchod? ČSSZ zveřejnila nejnovější údaje

Průměrný starobní důchod v Česku činil na konci prvního čtvrtletí 14.397 korun. Proti konci loňského roku se zvedl o 929 korun. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

V březnu nějakou penzi pobíralo 2,89 milionu lidí. Starobních důchodců a důchodkyň bylo 2,41 milionu, invalidních 417.800 a pozůstalostních 63.900. Své důchodové systémy mají pak i resorty obrany či vnitra.

Důchody se v lednu zvyšovaly. Průměrná penze se zvedla o 900 korun. Za celkovým průměrným přírůstkem je vedle valorizace i to, že lidé do důchodu nastupují s vyšší částkou než dřív. Postupně také odcházejí ti, kteří mají penze z minulosti nízké. Na konci loňského prvního kvartálu dosahoval průměrný starobní důchod 13.377 korun. Za poslední rok tak vzrostl celkem o 1020 korun.

Vláda slíbila, že do konce volebního období se průměrná částka dostane na 15.000 korun. Do splnění tak nyní chybí zhruba 600 korun. Aby průměrný starobní důchod slibované hranice dosáhl, měl by se zvednout zhruba o čtyři procenta. Nynější ukazatele ale naznačují, že by se penze mohly od ledna upravit přibližně o pět procent. Průměrný důchod by tak mohl růst zhruba o 750 korun, spočítala ČTK.

Důchody se navyšují podle zákona vždy od ledna, a to o růst cen a polovinu růstu reálných mezd za stanovené období. Jaké bude navýšení přesně, bude jasné až v létě. Pro výpočet valorizace se používá průměrný důchod z června, reálný růst výdělků a průměrná mzda z předchozího roku a roční inflace od července předchozího roku do června.

V minulých letech se průměrná penze od března do června zvedla o dvě či tři desetikoruny. Podle toho by se v červnu mohl průměrný důchod blížit 14.430 korunám. Podle Českého statistického úřadu loni výdělky reálně rostly o 4,2 procenta. Inflace letos v březnu byla meziročně o 3,1 procenta vyšší. Ministerstvo financí ve své dubnové predikci očekává pro letošek růst cen o 3,2 procenta. Tyto hodnoty tak ukazují na valorizaci kolem pěti procent.

Systém důchodového pojištění byl v minulých třech letech v mírném přebytku. Důvodem byla dobrá kondice české ekonomiky s růstem výdělků a vysokou zaměstnaností. Víc lidí tak platilo vyšší odvody na penze. Loni na nich ČSSZ vybrala 480,3 miliardy korun. Výdaje byly o 19,8 miliardy nižší, činily 460,5 miliardy.

Vláda ve Sněmovně prosadila už dvě novely o státním rozpočtu. V první se celkový schodek kvůli koronavirové krizi zvedl ze 40 na 200 miliard, ve druhé pak ještě o další stovku na 300 miliard. Podle poslední schválené verze by resort práce měl letos z odvodů na penze získat 483,48 miliardy korun. Původní rozpočet počítal s částkou přes půl bilionu. Na penze se mělo vydat 495,24 miliardy, v resortním rozpočtu je teď 475,24 miliardy.

Penze patří k mandatorním výdajům. Musí se tedy podle zákona vyplatit ve stanovené výši. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už dřív uvedla, že se změny rozpočtu výše penzí nedotknou.

Související

Úřad vlády

Vláda zamítla změny v důchodech. Dala zelenou supermoderní nemocnici

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání projednala širokou škálu témat od důchodové reformy přes pomoc ukrajinským uprchlíkům až po strategické investice do zdravotnictví a ekonomiky. Kabinet se postavil proti opozičním návrhům v sociální oblasti, ale zároveň schválil nové podmínky pro pobyt cizinců a ambiciózní hospodářskou strategii.

Více souvisejících

důchody čssz důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 49 minutami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

včera

Tanker Safesea Vishnu pod útokem

Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv

Americký ministr energetiky Chris Wright ve čtvrtek otevřeně přiznal, že námořnictvo Spojených států není v tuto chvíli připraveno doprovázet ropné tankery skrze strategický Hormuzský průliv. Toto prohlášení přichází jen 48 hodin poté, co tentýž ministr na sociálních sítích mylně tvrdil, že americké síly úspěšně asistovaly při průjezdu prvního plavidla. Tato dezinformace tehdy nakrátko srazila ceny ropy, než byla Bílým domem dementována, což vyvolalo další prudký růst cen na trzích.

včera

Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Vladimira Putina. Zelenskyj zdůraznil, že po více než čtyřech letech války je ukrajinský lid sice unavený, ale morálka zůstává vysoká a země není ochotna přistoupit na ruská ultimáta ohledně odevzdání rozsáhlých území na východě státu. Podle jeho slov by měl Trump svou vyjednávací sílu zaměřit na agresora, nikoliv na oběť.

včera

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Ukrajinci plánují útoky na mou rodinu, prohlásil Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán vystupňoval napětí ve vztazích s Kyjevem prohlášením, podle kterého Ukrajinci plánují útoky na jeho rodinu. Toto obvinění přichází v době vrcholící předvolební kampaně, kdy Orbán čelí vážné politické konkurenci. Kritici maďarského premiéra naznačují, že celou roztržku využívá k získání politických bodů před dubnovými parlamentními volbami, které by mohly ukončit jeho šestnáctiletou nadvládu.

včera

Prezident Trump

Írán označil Trumpa za Satana: Je to nejhloupější prezident v dějinách USA

Válečný konflikt na Blízkém východě provází čím dál ostřejší rétorika, která prakticky vylučuje brzké diplomatické řešení. Jahjá Rahím Safaví, vysoký vojenský poradce íránského ajatolláha Modžtaby Chameneího, v íránské státní televizi bez obalu zaútočil na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Označil ho za samotného Satana a nejvíce zkorumpovaného a hloupého prezidenta v dějinách USA. Podle Safavího je existence Íránu a Izraele v jednom regionu nemožná a definitivní zkáza podle něj čeká právě sionistický režim.

včera

včera

11. března 2026 21:26

Co udělá rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy s cenami pohonných hmot?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) byla založena v 70. letech minulého století v reakci na tehdejší ničivou ropnou krizi s nadějí, že v budoucnu dokáže zmírnit podobné ekonomické otřesy. Téměř po padesáti letech se nyní jejích 32 členských států rozhodlo popáté v historii stisknout nouzové tlačítko. Důvodem je kritická situace vyvolaná konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který otřásá světovými trhy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy