Maláčová chce zvýšit podporu v nezaměstnanosti

Česko bude muset zvýšit dočasně podporu v nezaměstnanosti kvůli dopadům koronavirové krize. Po dnešním jednání zástupců vlády s částí Národní ekonomické rady (NERV) to v České televizi řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní jsou nyní tři scénáře navýšení podpory a nejvyšší varianta činí 500 korun na den, tedy 15.000 korun za měsíc. Minimální mzda je pro letošek 14.600 korun.

"Budeme muset jít cestou dočasného zvýšení podpory v nezaměstnanosti, abychom zachránili ekonomiku a abychom zachránili lidi, kteří dělali všechno správně, abychom je po zásluze nepotrestali," uvedla Maláčová.

Nezaměstnanost v Česku se v dubnu zvedla z březnových 3,0 procenta na 3,4 procenta. Úřady práce evidovaly 254.040 uchazečů o práci. Podle dnešních údajů ministerstva bylo ke 14. květnu zájemců o práci 261.777. Nezaměstnanost dosahovala 3,5 procenta. Ministerstvo v podkladech ke kurzarbeitovému programu Antivirus uvedlo, že očekává případné zvýšení kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů. Nezaměstnanost by se tedy pohybovala kolem osmi procent.

Podpora se lidem do 50 let vyplácí za určitých podmínek pět měsíců, lidem od 50 do 55 let osm měsíců a lidem nad 55 let 11 měsíců. Částka se u zaměstnanců stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední dva roky, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z vyměřovacího základu. První dva měsíce se vyplácí 65 procent, další dva měsíce 50 procent a ve zbytku času 45 procent. Pokud člověk odejde z práce bez vážného důvodu sám, nebo "na dohodu", dostává 45 procent.

Pokud nemůže pracovník výši příjmu bez svého zavinění doložit, počítá se částka z průměrné mzdy v ČR za první tři čtvrtletí předchozího roku. Loni to bylo 33.429 korun. Za první dva měsíce podpora odpovídá 0,15násobku, za další dva 0,12násobku a ve zbytku 0,11násobku průměrné mzdy. Nejnižší částka tak je 3677 korun. Maximální podpora může dosahovat 0,58násobku průměrné mzdy, letos tedy 19.389 korun. Při rekvalifikaci je to pak 0,65násobku, tedy 21.729 korun za měsíc.

Podle Maláčové průměrná podpora činí asi 8500 korun. "Bylo by nešťastné, kdybychom měli statisíce lidí v takto nízkých částkách," uvedla ministryně. Poukázala na to, že českou ekonomiku táhne spotřeba. Pokud by lidé neměli peníze, neutráceli by.

Šéfka resortu práce zmínila tři scénáře navýšení. Oznámila jen nejvyšší verzi, podle které by denní podpora dosahovala 500 korun. Maláčová podotkla, že takovou částku dostávají nyní při zavření provozů živnostníci. "Je velmi složité vysvětlit pak statisícům lidí, kteří přijdou o práci nezaviněně kvůli viru, že musí přežít za polovičku," dodala ministryně.

Odbory nastavení podpor dlouhodobě kritizují. Na výši částek začaly poukazovat znovu před pár týdny kvůli koronavirové krizi. S dočasným zvýšením minimální částky navrhuje i část členů NERV. Návrh údajně nemá příliš podporu ve vládě. Už nyní zaměstnavatelům chybějí pracovníci s nízkou kvalifikací.

Letos za první čtvrtletí se na podporách v nezaměstnanosti vydalo 2,46 miliardy korun. Rozpočet pro letošek počítá s částkou 7,6 miliardy. Loni úřady vyplatily 8,1 miliardy.

Podle ministerstva práce budou ekonomické dopady záviset na tom, kolik lidí a jak dlouho skutečně bude bez práce. Při půlročním navýšení nezaměstnanosti o pět procentních bodů - tedy zhruba na osm procent - by státní rozpočet na daních, odvodech a vyplacených podporách přišel o 44 miliard korun, spočítalo ministerstvo.

Související

Více souvisejících

Jana Maláčová (ČSSD) nezaměstnanost / nezaměstnaní

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

před 3 hodinami

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

před 3 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

před 4 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

před 6 hodinami

včera

Elon Musk

Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát

Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Proč Trump zastírá fakta o Hormuzském průlivu? Nehodí se mu růst cen před volbami

Vymezení kontroly nad Hormuzským průlivem zůstává v probíhajícím konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem stěžejním sporným bodem. Přestože americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají nad touto klíčovou námořní cestou plnou kontrolu, podle vojenských a geopolitických odborníků oslovených webem CNN ani jedna ze stran průliv plně neovládá. Situaci na bojišti popisují jako patovou s tím, že průchod strategie ztěžuje neustálé bezpečnostní riziko pro komerční plavidla.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech

Japonská premiérka Sanae Takaiči v čtvrtek ostrými slovy odsoudila vůbec první návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina na sporných Kurilských ostrovech a označila ji za naprosto nepřijatelnou. Ruská státní média informovala, že Putin navštívil ostrov Iturup, který je v Japonsku známý pod názvem Etorofu. Jedná se o jeden ze čtyř ostrovů Kurilského souostroví, na které si dlouhodobě nárokují právo jak Rusko, tak Japonsko.

včera

Češi pozorují zatmění Slunce Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu

Miliony lidí napříč Evropou sledovaly nejvýraznější zatmění Slunce za téměř tři desetiletí. Zatímco obyvatelé Česka měli možnost pozorovat částečné zatmění, během něhož Měsíc zakryl většinu slunečního disku, jiné části kontinentu zažily úplnou tmu. Pás úplného zatmění zasáhl především Grónsko, Island a Španělsko. Pozorovatelé na mnoha místech Evropy reagovali na nebeské divadlo hlasitým jásotem a úžasem.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Co znamená podpis příkazu o vakcínách? Trump nemění očkování, ale důvěru v medicinský zázrak

Exekutivní příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně očkování nevyvolává změny v oficiálních zdravotnických doporučeních Spojených států, podle odborníků však mezi veřejností rozšiřuje nejistotu, zmatek a obavy. Dekret se snaží obnovit rozsáhlé změny v očkovacím kalendáři, které dříve prosazoval ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. a které následně pozastavil federální soudce. Jelikož exekutivní příkazy slouží pouze jako vodítko pro úřady a nemění legislativu ani doporučení odborných vládních agentur, oficiální pokyny Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zůstávají beze změny.

včera

Andrej Babiš

Babiš obešel Motoristy. Sucho začal řešit se svým bývalým ministrem

Premiér Andrej Babiš se rozhodl opětovně otevřít téma dlouhotrvajícího sucha v České republice a oznámil záměr obnovit Národní koalici boje proti suchu. Reaguje tak na pokračující vlny veder a tropických teplot, které doprovází jedna z nejsilnějších vln sucha za poslední desetiletí. K řešení situace si přizval bývalého ministra životního prostředí a současného hejtmana Ústeckého kraje Richarda Brabce, který se doposud věnoval především svému regionu a otázkám klimatu se vyhýbal.

včera

včera

Ruská armáda našla nový zdroj rekrutů. Studenti ze škol

Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy