O kolik porostou důchody? ČSSD chce přidat až 400 korun nad zákonnou valorizaci

Sociální demokraté navrhují od ledna zvýšit důchody o 300 či o 400 korun víc, než nařizuje zákon. Zdůvodňují to koronavirovou nákazou a zdražováním. Zákonnou valorizaci odhadují v průměru na 840 korun. Stokoruny nad tuto průměrnou částku by senioři a seniorky mohli dostat buď měsíčně, nebo jako několikatisícový jednorázový příplatek.

Návrh dnes na webu ČSSD zveřejnili předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček a místopředsedkyně strany a ministryně práce Jana Maláčová. Otiskl ho dnes deník Právo.

Starobní penzi pobíralo na konci března podle údajů sociální správy asi 2,41 milionu lidí. Při přidání 300 či 400 korun měsíčně všem stejně by každý senior a seniorka dostali 3600 či 4800 korun za rok k zákonnému přidání navíc. Kdyby peníze získali v jednorázovém příspěvku, výdaje by příští rok činily zhruba 8,7 či 11,6 miliardy korun. Pokud by se 300 či 400 korun přidalo přímo do penze, znamenalo by to každoroční růst výdajů i do budoucna. Důchodový systém skončil letos v prvním pololetí v propadu 13,85 miliardy. Experti upozorňují na to, že beze změn a zajištění příjmů není soustava penzí udržitelná.

Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden uvedl, že by chtěl průměrné přidání zaokrouhlit na 900 korun. Maláčová reagovala, že by to znamenalo 60 korun nad zákonné navýšení a že je to málo. "Ve světle koronaviru a stoupajících cen se ukazuje, že to nestačí," uvedl dnes Hamáček s Maláčovou. Diskutovat se podle nich může o tom, zda to bude 300 či 400 korun nad valorizaci měsíčně, nebo jednorázový příplatek "v řádu tisíců korun".

Příspěvek dostali senioři a seniorky v minulosti už víckrát. Naposledy jim ho v roce 2016 poslala tehdejší vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Valorizace podle zákona kvůli nízké inflaci a malému růstu mezd tehdy činila měsíčně 40 korun. Nyní by podle odhadů sociálních demokratů měla dosáhnout 840 korun.

Důchody se zvyšují podle zákona vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd za stanovené období. Pro výpočet se používá průměrný důchod z června, reálný růst výdělků, průměrná mzda z předchozího roku a roční inflace. Průměrná mzda podle statistického úřadu loni činila 34.885 korun, výdělky reálně rostly o 4,2 procenta, inflace dosáhla 3,1 procenta. Jaký byl růst cen pro domácnosti seniorů, není jasné. Maláčová s Hamáčkem zmínili průměrný důchod ve výši 14.427 korun. Podle statistických ukazatelů by tak důchody měly v průměru růst kolem 5,2 procenta. Z údajů Hamáčka a Maláčové vychází růst o 5,8 procenta. K němu chtějí přidat zmiňovaných 300 či 400 korun.

Hamáček s Maláčovou uvedli, že po vládní pomoci jiným skupinám je řada i na seniorkách a seniorech, kteří snášeli riziko onemocnění, odloučení od blízkých i růst životních nákladů a na rozdíl od ostatních si nemohli přivydělat či ušetřit. Jiní zas poukazují na to, že seniorům v krizi pokles příjmů nehrozí a mají jistotu, že musí dostat přidáno každý rok.

Vypočítat, o kolik se penze budou zvedat, není v posledních letech jednoduché. Babišova vláda totiž každý rok prosadila změnu zákona. Zatímco dříve se důchod zvyšoval o částku, která vyšla ze zákonných proměnných, nyní kabinet nejdřív stanoví výsledek a podle něj upravuje dosazované hodnoty. Loni a letos penze rostly v průměru o 900 korun.

Loňský rozpočtový výhled ukázal, že vláda pro roky 2021 a 2022 neplánovala zvedat penze víc, než ukládá zákon. Na valorizaci totiž chtěla vydat v příštích dvou letech 26,9 a 17,4 miliardy korun. Letos je to přitom kolem 37 miliard. V prvním letošním pololetí podle údajů ministerstva práce jen z jeho rozpočtu do přidání putovalo 15,14 miliardy.

Jednání o státním rozpočtu na příští rok začnou v srpnu. Pro letošek kabinet prosadil navýšení schodku na rekordního půl bilionu korun. Už dřív slíbil, že se průměrná penze do sněmovních voleb na podzim 2021 dostane na 15.000 korun. Volby se konají i letos na podzim, a to krajské.

Související

Více souvisejících

důchody Jan Hamáček Jana Maláčová (ČSSD) ČSSD Andrej Babiš Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Dominik Duka

Dukův pohřeb povede Graubner. Režisér Strach bude číst z bible

Pražské arcibiskupství ve středu poodhalilo detaily posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, které se uskuteční v sobotu 15. listopadu. Během obřadu promluví například režisér Jiří Strach. Do svatovítské katedrály mohou dorazit i obyčejní věřící. 

před 2 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Fentanyl, opium, ponížení. Vztahy USA a Číny ovlivňují události z předminulého století

Současné čínsko-americké vztahy nejsou jen výsledkem ekonomické rivality či sporů o technologie, ale pokračováním mnohem staršího příběhu o moci, ponížení a snaze o morální převahu. V čínském historickém vědomí stále rezonuje trauma opiových válek, kdy Západ donutil říši Čching otevřít své trhy pod vojenským tlakem. Dnešní napětí kolem fentanylu, obchodu a sankcí tuto paměť znovu oživuje. Stejně jako tehdy nejde jen o obchod, ale o otázku důstojnosti a o to, kdo má právo určovat pravidla světového řádu.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Tomio Okamura

Okamura může na jednu věc zapomenout, vysvětluje BIS

Poslanecká sněmovna má od středy nového šéfa. Po Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) zaujal nejvyšší funkci v rámci dolní komory parlamentu Tomio Okamura (SPD). K informacím zpravodajských služeb by se každopádně dostat neměl, zdůraznila Bezpečnostní informační služba (BIS). 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Zeman podstoupil další operaci. Je stabilizovaný, uvedla manželka

Česko se dozvědělo, v čem spočívá nynější hospitalizace bývalého prezidenta Miloše Zemana. Předchůdce současné hlavy státu se v motolské nemocnici podrobil operace, prozradil jemu blízký člověk. Podle někdejší první dámy Ivany Zemanové je exprezident ve stabilizovaném stavu. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Válka se pro Ukrajinu nevyvíjí dobře. Situace v klíčovém Pokrovsku je kritická

Ruské jednotky zjevně zesilují tlak na strategické město Pokrovsk na východní Ukrajině. Ve zničeném městě propukly prudké pouliční boje, přičemž vojenští analytici hovoří o výrazném zhoršení situace pro ukrajinské obránce. Události na frontě se odehrávají souběžně s vyhrocením jaderné rétoriky mezi Moskvou a Washingtonem, neboť Kreml oznámil, že zváží obnovení testů jaderných zbraní.

Aktualizováno včera

Tomio Okamura byl zvolen novým předsedou Poslanecké sněmovny Prohlédněte si galerii

Tomio Okamura byl zvolen šéfem Sněmovny. Místopředsedy jsou Nacher a Barták

Poslanci Poslanecké sněmovny ve středu zvolili Tomia Okamuru (SPD) do funkce předsedy dolní komory Parlamentu. Okamura získal v tajné volbě 107 hlasů ze 197 odevzdaných, čímž těsně překonal potřebnou většinu. Jeho protikandidát, lidovec Jan Bartošek, získal podporu 81 poslanců. Zvolením předsedy se uzavřel první zásadní bod ustavující schůze a nově vznikající koalice tak prosadila svého klíčového kandidáta.

včera

Hackeři, ilustrační foto

Rusko chce Západ finančně vyčerpat. Kremlem podporovaní hackeři útočí na města i úřady

Rusko vede proti Západu agresivní válku v takzvané šedé zóně, která sice nezahrnuje přímý vojenský konflikt, ale jejímž cílem je finančně nás vyčerpat. Státem podporovaní hackeři a další aktéři s vazbami na Kreml systematicky útočí na západní města, vládní úřady a podniky, čímž jim způsobují obrovské finanční ztráty. Tyto cílené útoky mají za následek zvyšování nákladů na provoz a pojištění, čímž se prodražuje podnikání v západních zemích, píše Politico.

včera

Schůze Poslanecké sněmovny

Znám ho nejdéle. U nás SPD nikdo nevolí, Tomio je labilní a bezpečnostní hrozba, varoval Hayato Okamura

Poslanec KDU-ČSL Hayato Okamura pronesl v Poslanecké sněmovně emocionální a nečekaně osobní projev, ve kterém důrazně varoval své kolegy před volbou jeho mladšího bratra, šéfa SPD Tomia Okamury, do pozice předsedy dolní komory parlamentu. Hayato Okamura neváhal Tomia označit za „vážnou bezpečnostní hrozbu“ a zpochybnit jeho morální pevnost i osobní stabilitu.

včera

Schůze Poslanecké sněmovny Prohlédněte si galerii

Proti Okamurovi se bouří polovina Sněmovny. Hledá se "8 statečných"

Ustavující schůze Poslanecké sněmovny pokračuje ve středu volbou nového předsedy dolní komory. Nová koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů, která se opírá o většinu 108 poslaneckých hlasů, prosazuje do čela Tomia Okamuru, šéfa hnutí SPD. Jeho protikandidátem je lidovec Jan Bartošek. Volba, která by měla potvrdit politickou dohodu nové koalice, vyvolala ostrou kritiku a varování ze strany poslanců končící vládní pětikoalice. Schůze byla na úvod zahájena minutou ticha za zesnulého kardinála Dominika Duku.

včera

Přípravy na COP30

Konference, která ve světě nemá obdoby. Na COP30 míří vědci, aktivisté, obránci i domorodci z celého světa

Do brazilského města Belém míří z různých směrů několik lodních flotil, které tvoří domorodí lídři, ekologičtí aktivisté a obránci lesů. Jejich cílem je zajistit, aby se nadcházející klimatický summit COP30 stal událostí, která se bude lišit od autoritářských a korporacemi ovládaných konferencí minulosti, jako byly Dubaj a Ázerbájdžán. Cestovatelé, kteří se plaví na palubě lodí sloužících zároveň jako ubytování, usilují o to, aby Brazílie dodržela slib a dala fundamentální roli občanské společnosti v tlaku na ambicióznější klimatická jednání.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Co když soud zatrhne Trumpova cla? Bílý dům se připravuje na plán B

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa projevuje před středečním slyšením u Nejvyššího soudu velkou sebedůvěru, že soudci potvrdí jeho rozsáhlé pravomoci uvalovat cla. Přesto se poradci Bílého domu po celé týdny připravovali na „Plán B“ pro případ, že soud rozhodne proti Trumpově snaze využít k tarifům Zákon o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tyto tarify tvoří základ jeho ekonomické agendy v druhém funkčním období a Bílý dům je považuje za klíčový nástroj k tlaku na obchodní partnery.

včera

Bez služeb i bez výplaty. Shutdown v USA trvá už 36 dní, stal se nejdelším v americké historii

Americký vládní shutdown dosáhl ve středu 36. dne, čímž překonal dosavadní rekord a stal se nejdelším v historii Spojených států. Miliony Američanů zůstávají bez životně důležitých služeb a bez výplaty, zatímco jednání mezi prezidentem Donaldem Trumpem a lídry Kongresu jsou zcela zmrazená kvůli sporu o financování zdravotnictví.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy