Sociální demokraté navrhují od ledna zvýšit důchody o 300 či o 400 korun víc, než nařizuje zákon. Zdůvodňují to koronavirovou nákazou a zdražováním. Zákonnou valorizaci odhadují v průměru na 840 korun. Stokoruny nad tuto průměrnou částku by senioři a seniorky mohli dostat buď měsíčně, nebo jako několikatisícový jednorázový příplatek.
Návrh dnes na webu ČSSD zveřejnili předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček a místopředsedkyně strany a ministryně práce Jana Maláčová. Otiskl ho dnes deník Právo.
Starobní penzi pobíralo na konci března podle údajů sociální správy asi 2,41 milionu lidí. Při přidání 300 či 400 korun měsíčně všem stejně by každý senior a seniorka dostali 3600 či 4800 korun za rok k zákonnému přidání navíc. Kdyby peníze získali v jednorázovém příspěvku, výdaje by příští rok činily zhruba 8,7 či 11,6 miliardy korun. Pokud by se 300 či 400 korun přidalo přímo do penze, znamenalo by to každoroční růst výdajů i do budoucna. Důchodový systém skončil letos v prvním pololetí v propadu 13,85 miliardy. Experti upozorňují na to, že beze změn a zajištění příjmů není soustava penzí udržitelná.
Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden uvedl, že by chtěl průměrné přidání zaokrouhlit na 900 korun. Maláčová reagovala, že by to znamenalo 60 korun nad zákonné navýšení a že je to málo. "Ve světle koronaviru a stoupajících cen se ukazuje, že to nestačí," uvedl dnes Hamáček s Maláčovou. Diskutovat se podle nich může o tom, zda to bude 300 či 400 korun nad valorizaci měsíčně, nebo jednorázový příplatek "v řádu tisíců korun".
Příspěvek dostali senioři a seniorky v minulosti už víckrát. Naposledy jim ho v roce 2016 poslala tehdejší vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Valorizace podle zákona kvůli nízké inflaci a malému růstu mezd tehdy činila měsíčně 40 korun. Nyní by podle odhadů sociálních demokratů měla dosáhnout 840 korun.
Důchody se zvyšují podle zákona vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd za stanovené období. Pro výpočet se používá průměrný důchod z června, reálný růst výdělků, průměrná mzda z předchozího roku a roční inflace. Průměrná mzda podle statistického úřadu loni činila 34.885 korun, výdělky reálně rostly o 4,2 procenta, inflace dosáhla 3,1 procenta. Jaký byl růst cen pro domácnosti seniorů, není jasné. Maláčová s Hamáčkem zmínili průměrný důchod ve výši 14.427 korun. Podle statistických ukazatelů by tak důchody měly v průměru růst kolem 5,2 procenta. Z údajů Hamáčka a Maláčové vychází růst o 5,8 procenta. K němu chtějí přidat zmiňovaných 300 či 400 korun.
Hamáček s Maláčovou uvedli, že po vládní pomoci jiným skupinám je řada i na seniorkách a seniorech, kteří snášeli riziko onemocnění, odloučení od blízkých i růst životních nákladů a na rozdíl od ostatních si nemohli přivydělat či ušetřit. Jiní zas poukazují na to, že seniorům v krizi pokles příjmů nehrozí a mají jistotu, že musí dostat přidáno každý rok.
Vypočítat, o kolik se penze budou zvedat, není v posledních letech jednoduché. Babišova vláda totiž každý rok prosadila změnu zákona. Zatímco dříve se důchod zvyšoval o částku, která vyšla ze zákonných proměnných, nyní kabinet nejdřív stanoví výsledek a podle něj upravuje dosazované hodnoty. Loni a letos penze rostly v průměru o 900 korun.
Loňský rozpočtový výhled ukázal, že vláda pro roky 2021 a 2022 neplánovala zvedat penze víc, než ukládá zákon. Na valorizaci totiž chtěla vydat v příštích dvou letech 26,9 a 17,4 miliardy korun. Letos je to přitom kolem 37 miliard. V prvním letošním pololetí podle údajů ministerstva práce jen z jeho rozpočtu do přidání putovalo 15,14 miliardy.
Jednání o státním rozpočtu na příští rok začnou v srpnu. Pro letošek kabinet prosadil navýšení schodku na rekordního půl bilionu korun. Už dřív slíbil, že se průměrná penze do sněmovních voleb na podzim 2021 dostane na 15.000 korun. Volby se konají i letos na podzim, a to krajské.
Související
Důchodci se nemusí bát. Ministerstvo zmínilo, co se má stát s výchovným
Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik
důchody , Jan Hamáček , Jana Maláčová (ČSSD) , ČSSD , Andrej Babiš , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák