Sociální demokraté navrhují od ledna zvýšit důchody o 300 či o 400 korun víc, než nařizuje zákon. Zdůvodňují to koronavirovou nákazou a zdražováním. Zákonnou valorizaci odhadují v průměru na 840 korun. Stokoruny nad tuto průměrnou částku by senioři a seniorky mohli dostat buď měsíčně, nebo jako několikatisícový jednorázový příplatek.
Návrh dnes na webu ČSSD zveřejnili předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček a místopředsedkyně strany a ministryně práce Jana Maláčová. Otiskl ho dnes deník Právo.
Starobní penzi pobíralo na konci března podle údajů sociální správy asi 2,41 milionu lidí. Při přidání 300 či 400 korun měsíčně všem stejně by každý senior a seniorka dostali 3600 či 4800 korun za rok k zákonnému přidání navíc. Kdyby peníze získali v jednorázovém příspěvku, výdaje by příští rok činily zhruba 8,7 či 11,6 miliardy korun. Pokud by se 300 či 400 korun přidalo přímo do penze, znamenalo by to každoroční růst výdajů i do budoucna. Důchodový systém skončil letos v prvním pololetí v propadu 13,85 miliardy. Experti upozorňují na to, že beze změn a zajištění příjmů není soustava penzí udržitelná.
Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden uvedl, že by chtěl průměrné přidání zaokrouhlit na 900 korun. Maláčová reagovala, že by to znamenalo 60 korun nad zákonné navýšení a že je to málo. "Ve světle koronaviru a stoupajících cen se ukazuje, že to nestačí," uvedl dnes Hamáček s Maláčovou. Diskutovat se podle nich může o tom, zda to bude 300 či 400 korun nad valorizaci měsíčně, nebo jednorázový příplatek "v řádu tisíců korun".
Příspěvek dostali senioři a seniorky v minulosti už víckrát. Naposledy jim ho v roce 2016 poslala tehdejší vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Valorizace podle zákona kvůli nízké inflaci a malému růstu mezd tehdy činila měsíčně 40 korun. Nyní by podle odhadů sociálních demokratů měla dosáhnout 840 korun.
Důchody se zvyšují podle zákona vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd za stanovené období. Pro výpočet se používá průměrný důchod z června, reálný růst výdělků, průměrná mzda z předchozího roku a roční inflace. Průměrná mzda podle statistického úřadu loni činila 34.885 korun, výdělky reálně rostly o 4,2 procenta, inflace dosáhla 3,1 procenta. Jaký byl růst cen pro domácnosti seniorů, není jasné. Maláčová s Hamáčkem zmínili průměrný důchod ve výši 14.427 korun. Podle statistických ukazatelů by tak důchody měly v průměru růst kolem 5,2 procenta. Z údajů Hamáčka a Maláčové vychází růst o 5,8 procenta. K němu chtějí přidat zmiňovaných 300 či 400 korun.
Hamáček s Maláčovou uvedli, že po vládní pomoci jiným skupinám je řada i na seniorkách a seniorech, kteří snášeli riziko onemocnění, odloučení od blízkých i růst životních nákladů a na rozdíl od ostatních si nemohli přivydělat či ušetřit. Jiní zas poukazují na to, že seniorům v krizi pokles příjmů nehrozí a mají jistotu, že musí dostat přidáno každý rok.
Vypočítat, o kolik se penze budou zvedat, není v posledních letech jednoduché. Babišova vláda totiž každý rok prosadila změnu zákona. Zatímco dříve se důchod zvyšoval o částku, která vyšla ze zákonných proměnných, nyní kabinet nejdřív stanoví výsledek a podle něj upravuje dosazované hodnoty. Loni a letos penze rostly v průměru o 900 korun.
Loňský rozpočtový výhled ukázal, že vláda pro roky 2021 a 2022 neplánovala zvedat penze víc, než ukládá zákon. Na valorizaci totiž chtěla vydat v příštích dvou letech 26,9 a 17,4 miliardy korun. Letos je to přitom kolem 37 miliard. V prvním letošním pololetí podle údajů ministerstva práce jen z jeho rozpočtu do přidání putovalo 15,14 miliardy.
Jednání o státním rozpočtu na příští rok začnou v srpnu. Pro letošek kabinet prosadil navýšení schodku na rekordního půl bilionu korun. Už dřív slíbil, že se průměrná penze do sněmovních voleb na podzim 2021 dostane na 15.000 korun. Volby se konají i letos na podzim, a to krajské.
Související
Důchody ovlivní i další svátky. V květnu budou dva výplatní termíny jiné
Připravuje se úprava valorizace důchodů. Systém nezatíží, tvrdí ministerstvo
důchody , Jan Hamáček , Jana Maláčová (ČSSD) , ČSSD , Andrej Babiš , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
před 27 minutami
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
před 44 minutami
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
Aktualizováno před 52 minutami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhraje volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
před 2 hodinami
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno před 2 hodinami
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
před 4 hodinami
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
před 5 hodinami
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
před 6 hodinami
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
před 9 hodinami
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
před 10 hodinami
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
před 11 hodinami
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
před 12 hodinami
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
před 14 hodinami
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
před 15 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně oteplí
včera
Ceny Anděl 2025 předány. Uspěli Michal Prokop, James Cole i Gufrau a Victor Kal
včera
Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě
včera
Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop
včera
CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo
Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.
Zdroj: Libor Novák