Růst penzí nad valorizaci navýší výdaje o 100 miliard korun

Růst penzí nad zákonnou valorizaci z posledních let znamená pro příští rok navýšení výdajů na důchody o sto miliard korun. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekla šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. V roce 2022 by se podle plánu vlády mělo na penze vydat celkem 565,4 miliardy.

Vláda pro příští rok plánuje po lednové valorizaci dodatečně všechny důchody zvednout ještě o 300 korun. Zákonné přidání o růst cen a polovinu růstu reálných mezd by mělo vyjít zhruba na 20 miliard, dodatečné přidání na 10,6 miliardy. V roce 2023 na toto dodatečně navýšení bude potřeba 10,9 miliardy a v roce 2024 pak 11,1 miliardy.

"Hovoří se o jedné, dvou, třech stokorunách. Ono to vypadá jako maličkost. Potom nějakých deset nebo třeba 15 miliard korun. Ale tím, že se zákonná valorizace prolamovala, se vytvořila výdajová položka navíc o sto miliard korun," uvedla Zamrazilová.

Experti poukazují na to, že důchodový systém je dlouhodobě beze změn neudržitelný. Výdaje rostou rychleji než příjmy. Valorizace nad zákonná pravidla problémy prohlubují.

Babišova vláda prosadila vyšší růst důchodů, než nařizuje zákon, i v předchozích letech. V lednu 2019 se průměrný starobní důchod zvýšil podle zákona o 600 korun a k tomu ještě o 300 korun. Loni se v lednu podle zákona přidalo v průměru 749 korun a k tomu navíc 151 korun. Všichni důchodci a důchodkyně pak dostali ještě mimořádný covidový bonus 5000 korun. V roce 2018 se podle údajů ministerstva financí na penze vydalo 440 miliard korun. V roce 2019 se výdaje dostaly na 477,9 miliardy korun. Loni to bylo 526 miliard korun. Pro letošek se počítá se sumou 535,6 miliardy.

Plánované přidání 300 korun navíc označil bývalý ministr financí a expremiér Jan Fischer za "čistě předvolební záležitost". Podle něj by částka měla směřovat cíleně k lidem s nejnižšími penzemi. "Jestli se kolegové důchodci neurazí, byli to důchodci, kteří - i když museli snášet utrpení a lockdown - měli finančně největší příjmovou jistotu," řekl Fischer.

Plošné navyšování kritizuje i Zamrazilová. Podle ní se situace zranitelných seniorek a seniorů dlouhodobě neřeší. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) mělo starobní důchod do 10.000 korun na konci loňska 120.900 lidí, a to často dohromady s vdovskou či vdoveckou penzí. Po lednovém přidání se počet snížil. Kolem 44.000 starobních důchodců a důchodkyň má exekuci na důchod, průměrná srážka kvůli splácení dluhů v březnu činila 2449 korun.

"Kdyby se udělal speciální program pro seniory v hmotné nouzi a do systému se přidaly dvě až pět miliard, lidem pomůžeme a nezničí to státní rozpočet. Problém se neřeší a každému se rozhodí plošně pár stovek navíc," uvedla šéfka rozpočtové rady. Na dávky v hmotné nouzi stát loni podle ministerstva práce vyplatil celkem 4,8 miliardy korun.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že důchody v Česku jsou nízké a senioři a seniorky si dodatečné přidání zaslouží. O 300 korunách navíc k valorizaci bude jednat Parlament. Někteří opoziční politici už řekli, že navyšování penzí na dluh nemohou podpořit.

Související

Andrej Babiš

Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů

Poslanci ve středu přerušili až do pátku mimořádnou schůzi, na které jde do finále schvalování důchodové reformy. Slovo si během jednání vzal Andrej Babiš (ANO). Podle expremiéra o žádnou reformu nejde. Babiš také kritizoval výši lednové valorizace. ANO by podle jeho slov přidávalo důchodcům více peněz a zastropovalo by důchodový věk. 

Více souvisejících

důchody Eva Zamrazilová (rozpočtová rada)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy