Česko nebude do roku 2020 ukládat oxid uhličitý pod zem

V novele zákona, kterou dnes podpořila vláda, ale možnost ukládání do budoucna nevylučuje. Čeští geologové již několik let zkoumají, kde by se na území ČR technologie zachytávání a ukládání CO2 pod zem mohla uplatnit.

Geologické ukládání oxidu uhličitého CO2 pod zem je součástí metody, kterou odborníci považují za jeden z perspektivních způsobů zmírňování klimatických změn. Ministerstvo chce proto do pěti let určit rizika vlivů CO2 na podzemní vody, působení na horninové prostředí i bezpečnost.

Česká geologická služba už vytipovala lokality v "českém permokarbonu". Jde o pás hluboko uložených prvohorních usazenin táhnoucí se od Žatce až do Podkrkonoší a v pásu karpatské předhlubně na východní Moravě. Předběžný odhad úložné kapacity je zhruba 850 milionů tun CO2.

V rámci takzvané metody CCS se oxid uhličitý ukládá do hlubokých geologických vrstev porézních a propustných hornin, které jsou překryty nepropustnými horninami. Neexistuje však celosvětová dohoda, že opatření ke zmírnění změny klimatu (včetně této technologie) jsou potřebná, není jasné financování a veřejnost není vstřícná a důvěřivá k jakémukoli ukládání. Jak zachytávat a ukládat CO2 zkoumá Evropa, Amerika, Austrálie i Japonsko od 90. let minulého století. Například téměř 20 let se už ukládá v moři poblíž Norska. Další projekty jsou v USA, Kanadě (kde je první elektrárna vybavenou technologií CCS), Brazílii a Saúdské Arábii.