Praha – Kabinet Bohuslava Sobotky projedná návrh týkající se zavedení vratky na spotřební daň z pohonných hmot pro zemědělce s živočišnou výrobou, tzv. zelenou naftu. Předkladatel návrhu a šéf ministerstva financí Andrej Babiš už dříve uvedl, že se při pondělním hlasování zdrží kvůli možnému střetu zájmů.
Vratka bude v hodnotě 4380 Kč na 1000 litrů paliva. Stát tak přijde o 385 milionů korun ročně. Vratku budou moci nově uplatnit zemědělci či plemenáři, kteří se například zabývají chovem skotu, prasat, drůbeže, ovcí nebo koz.
Pokud novelu schválí vláda a parlament, měla by začít platit od července. Nárok na vratku budou moci zájemci uplatnit zpětně i na paliva spotřebovaná od letošního ledna. O peníze si podle odhadu ministerstva zemědělství zažádá 1000 subjektů.
O tom, kdo novelu bude obhajovat v Poslanecké sněmovně, rozhodne vláda nebo premiér. Rezort financí nechtěl původně novelu předkládat. Ministr Babiš, který vlastní koncern Agrofert, největší zemědělský podnikatelský subjekt v Česku, se obával možného střetu zájmů.
Lidovec a ministr zemědělství Marian Jurečka už dříve řekl, že zelená nafta pro živočišnou výrobu pomůže i venkovu, stabilizaci pracovních míst, kvůli rozšířené živočišné výrobě pak také pomůže protierozním opatřením a zlepší absorpční kapacitu půdy.
Nárok na uplatnění vratky nyní mají vinaři, ovocnáři či pěstitelé zeleniny. Dostávají zpět 40 procent daně u klasické motorové nafty a 57 procent u směsné nafty s bio příměsí.
Související
Evropští zemědělci čelí vážným problémům. Kudy vede cesta z krize?
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
zemědělci , Andrej Babiš , zelená nafta
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek