Jak chránit zemědělskou půdu v ČR? Ministerstvo přišlo s režimem proti erozi

 V současnosti je chráněno necelých 11 procent půdy, do budoucna by to však podle plánu rezortu mělo být mnohem více. Plocha v režimu ochrany se bude zvyšovat přibližně o deset procent každé čtyři roky, uvedl vedoucí ministerského oddělení ochrany půdy Jiří Chocholouš.

Aby zemědělci na standardy ochrany dosáhli, nesmí například na silně ohrožené půdě pěstovat erozně nebezpečné plodiny jako jsou kukuřice, brambory, řepa, slunečnice, čirok, sója a bob setý. Porosty obilnin a řepky můžou být zakládané jenom s použitím technologií chránících půdu. Jak konkrétně budou zemědělci k dodržování standardů motivováni, však rezort zatím neuvedl.

Ministerstvo provozuje tzv. protierozní kalkulačku, ve které si mohou zemědělci zjistit, jaké vhodné plodiny by měli na svých polích pěstovat, aby podmínky dodrželi. Ministerstvo plánuje také několik dalších protierozních opatření. Zemědělci by měli podle plánu více měnit pěstované plodiny. Rezort chce také tvrději postupovat vůči zemědělcům, u jejichž půdy se opakovaně zjistí růst eroze.

Vodní erozí je v ČR podle ministertva ohroženo až 60 procent zemědělské půdy, v ohrožených až nejohroženějších kategoriích je přibližně 35 procent území. V Česku je zemědělská půda na 54 procentech výměry země. „Ztráta půdy je v měřítcích délky lidského života neobnovitelná a obtížně vyčíslitelná, bereme-li v úvahu, že dvou až třícentimetrová vrstva půdy vzniká za příznivých podmínek průměrně 100 až 1000 let," napsalo již dříve ministerstvo.

Ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík již dřív uvedl, že půda v Česku udrží asi 5,04 miliardy metrů krychlových vody. Mohla by udržet o 3,4 miliardy metrů krychlových více, je však ničená erozí a utužováním. Situace by se ale podle něj při správném zapravování organické hmoty zpět do půdy mohla zlepšit už během jednoho roku.