České meruňky letos nebudou, mráz spálil sady. Zasaženy jsou i třešně a švestky

Šéf Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík nevyloučil, že by se rozsah škod z mrazů mohl blížit roku 2011, kdy květnové mrazy částečně nebo úplně poničily zhruba 10.500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb v Česku.

Sklizeň ovoce tehdy byla nejnižší za posledních 50 let. Mrazy ve velkém ničily úrodu i v roce 2012, a to hlavně na Moravě.

"Letošní mrazy byly výjimečné svou délkou, kdy mrzlo pět dnů po sobě a mrazová vlna tak působila velmi dlouho," řekl Ludvík. Mrazy zasáhly vedle meruněk hlavně třešně, broskve a švestky. Nejvíce byla zasažena Morava, kde bylo kvetení nejdále. Předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný hovoří o ztrátách úrody mezi 50 a 100 procenty, postižené je všechno ovoce.

Mírnou výhodu podle Pokorného mají aktuálně pěstitelé z chladnějších poloh, kde ještě nebyly stromy tolik nakvetlé. Bez větších škod by také vlnu mrazů mohly přestát pozdní odrůdy třešní a švestek, které do květu teprve půjdou.

V následujících dnech budou ovocnáři sčítat škody. "Vliv na ekonomiku ovocnářských podniků nynější mrazy mít budou," řekl Ludvík. Předpověď škod v korunách zatím nechtěl dělat. Po propadu sklizně v roce 2011 na 101.000 tun ovocnáři ztrátu na tržbách odhadli na půl miliardy korun.

Mrazy nepostihly jen Česko. "Fatální škody jsou napříč Evropou. Hlásí je Rakousko, Slovinsko, Srbsko, Itálie, Švýcarsko, Slovensko," řekl Ludvík. Škody z mrazů budou zřejmě i v Polsku, které je největším producentem jablek v EU.

Obrana ovocnářů před mrazy je omezená. Technická zařízení k ochraně sadů, například protimrazové závlahy, svíce či promíchávání vzduchu pomocí ventilátorů či vrtulníků, jsou velmi nákladná.