Korek: Unikátní materiál, který nelze nahradit. Přesto ho vytlačuje plast

Doby, kdy lidé uzavírali láhve či nádoby s pitím dřevěnými špunty, jsou dávno pryč. Od šestnáctého století má lidstvo možnost využívat unikátní materiál známý jako korek, který se zhruba jednou za devět let oloupe ve formě kůry z korkového dubu.

Není tajemstvím, že největším producentem korku je Portugalsko. To pokrývá až polovinu celosvětové produkce korku a korkovým dubům se v zemi zkrátka daří. Jejich životnost se počítá na desítky až stovky let a pro získání tohoto materiálu není potřeba stromy porážet.

Oloupaná kůra se následně zpracuje, aniž by došlo k poškození stromu, který si v průběhu let vytvoří novou. Po zhruba roce od sklizně se kůra vyvaří, nařeže, slisuje a může zamířit do vinařství, kde má díky svým unikátním vlastnostem nezastupitelnou úlohu.

Korek všichni znají. Nebo ne?

Jak korkový špunt vypadá ví téměř každý, málokdo ale zná jeho skutečné vlastnosti. Korek je totiž jediný dostupný materiál na světě, který dovoluje po zazátkování v hrdle lahve vínu nadále zrát. Propustí totiž vzduch, ale nikoliv vodu. Víno tedy může postupně pracovat, aniž by se vylilo z lahve ven.

"Korek má takzvané mikrospóry, pomocí nichž víno zraje. Postupně se po malých dávkách okysličuje a dostává zralost, proto je korek nenahraditelný," vysvětlil serveru EuroZprávy.cz prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray.

Mezi výhody korku ale nepatří jen utěsnění a možnost zrání, může být také dobrým ukazatelem stáří a kvality vína. Korek totiž postupem času tvrdne, čímž lze ověřit, jak dlouhá doba uplynula od stáčení. Kvalitní korková zátka z jednoho kusu korku také může značit kvalitnější víno, než ty zátky, které vzniknou slisováním korkových odřezků.

Plast ho zkrátka nenahradí

Přesto má korek i jednu nevýhodu, a poměrně zásadní. Nepatří mezi nejlevnější materiály, a proto se od jeho užívání postupně opouští. V řadě evropských zemí jej postupně nahrazují plastové špunty nebo šroubovací uzávěry a podle některých statistik je například v Austrálii korkem uzavřena už pouze necelá pětina vín.

"U vín, které nepotřebují zrát, která jsou určena na rychlou konzumaci, je používán šroubovací uzávěr a jiné alternativy. U vín, která potřebují zrát, zejména u červených, protože ve světě se pijí nejvíce, se korek ale nedá nahradit," varuje Nyitray.

Oficiální statistiky, které by měřily, nakolik vytlačují korek z českého trhu jiné alternativy, nejsou, podle prezidenta Svazu vinařů ale ke změně postupně dochází a používání jiných materiálů je na vzestupu.

"V tradičním vinařství, tedy v zemích, jako je Španělsko, Itálie a Francie, se ale korky nadále používají ve vysoké míře. Zejména u vín vyšších skupin," dodává pro EuroZprávy.cz s tím, že korek je natolik unikátní materiál, že doposud nebyl žádným jiným nahrazen.