Poslankyně Pirátů chce omezit spalování uhlí. Mělo by to vážné dopady, oponuje ANO

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

14. února 2018 16:02

Znečištěné ovzduší, ilustrační fotografie
Znečištěné ovzduší, ilustrační fotografie Foto: Pixabay

Praha - Předsedkyně poslaneckého výboru pro životní prostředí Daně Balcarové (Piráti) vadí výjimky z limitů znečištění pro velké elektrárny. Kritizuje i chybějící pravomoc obcí zakázat spalování nekvalitního uhlí.

Své návrhy představila na dnešním jednání výboru, který se zabýval změnou zákona o ovzduší navrženou ministerstvem životního prostředí (MŽP). Výbor o tom nerozhodl, přerušil jednání do března.

"Podle nejnovějších dat je stav ovzduší v České republice velmi špatný. Tři z pěti lidí žijí v oblastech, kde jsou překračovány hygienické limity znečištění ovzduší. S příchodem zimy navíc tradičně nastávají smogové situace, které vše ještě zhorší. Ministerstvo životního prostředí situaci dlouhodobě podceňuje a v důsledku jeho liknavosti dýcháme špatný vzduch,” uvedla Balcarová. Její pozměňovací návrh by zamezil udělování výjimek z limitů pro znečištění ovzduší velkým uhelným elektrárnám.

Ukončení výjimek pro limity znečištění by podle Pirátů dopadlo na 11 největších uhelných elektráren, které by se musely modernizovat nebo po roce 2021 skončit. "Podle statistik je zmíněných 11 zdrojů znečištění zodpovědných za 12.293 ztracených let života ročně," uvedla zpráva.

Druhý z návrhů dává obcím pravomoc zakázat na svém území spalování hnědého uhlí v malých kotlích. K návrhům se připojili například hejtman Moravskoslezského kraje a poslanec Ivo Vondrák (ANO), poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec a starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL).

Proti návrhům vystoupila například poslankyně Eva Fialová (ANO), podle které by zrušení výjimek mohlo mít velký dopad na dodávky a ceny tepla.

Návrhy Balcarové podpořily ekologické organizace. Hnutí Duha upozornilo na vysoký počet lidí, které trápí špatné ovzduší. "Představa, že v této situaci dostanou uhelné elektrárny výjimku z limitů, které jsou samy o sobě slabší, než jaké platí pro čínské elektrárny, je prostě absurdní," uvedl ředitel Hnutí Duha Jan Koželouh.

20. srpna 2026 13:11

Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou

Související

Znečištěné ovzduší, ilustrační fotografie

Konec uhlí v roce 2038? Reakce expertů a politiků jsou rozporuplné

Je možné, že využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla kvůli situaci na trhu skončí dříve než ve stanoveném roce 2038. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Dnešní doporučení Uhelné komise podle nich není překvapivé, na základě dřívějších vyjádření členů komise se očekávalo. Připomínají také spojitost se sousedním Německem, kde je termín konce uhlí stanoven na stejný rok.

Více souvisejících

Dana Balcarová (Piráti) ,  životní prostředí ,  elektrárny ,  Ministerstvo životního prostředí ,  Česká pirátská strana ,  uhlí

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy