Holomrazy zřejmě napáchaly škody zemědělcům, může to mít vliv na ceny

"Teploty jsou pro řepku i ozimy hraniční a tento mráz rozhodně poničí listovou plochu. Otázka do jaké míry. To se zjistí, až se oteplí a odumřelé listy zčernají. Lze předpokládat, že to tedy ohrozí porosty a že se můžou snížit výnosy," řekl mluvčí komory Jiří Felčárek.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha upozorňuje na to, že klimatické jevy, kdy se zvyšuje četnost extrémních srážek a střídají se období extrémního sucha s povodněmi a záplavami nebo teplé zimy s holomrazy, budou mít stále větší vliv na zemědělství i na vývoj cen agrárních komodit. "Škody, které způsobilo sucho za posledních 30 let v zemích Evropské unie, přesahují 100 miliard eur. Proto se zemědělci snaží kromě zabraňování úbytku půdy také o udržení vody krajině," uvedl svaz v tiskové zprávě.

Zemědělství neprospívají příliš teplé a suché zimy, kdy nevymrznou plevele a přemnoží se škůdci i škodná zvěř, zejména pak divoká prasata. Navíc, když je v zimě málo sněhu a srážek, jsou pak ohroženy zásoby spodní vody. "Každá mince má dvě strany. Na jedné straně tedy hovoříme o výkyvech počasí, které je nezávislé na lidské vůli a které do budoucna bude ovlivňovat zemědělskou produkci. Na druhé straně máme vědeckotechnický pokrok, který dosáhl tak daleko, že se v rostlinné výrobě používají výkonnější a odolnější odrůdy, které tyto objektivně existující výkyvy do určité míry eliminují," dodal Pýcha.

Výsledky sucha jsou pak podle něj vidět například v Jihomoravském kraji - na Znojemsku, kde se v minulosti sklízelo kolem pěti až sedmi tun obilí na hektar, se loni sklidilo kolem dvou tun na hektar.

Za sucho by měli dostat zemědělci odškodnění, vždy ale pouze se souhlasem vlády. Již dlouho se pak mluví o vytvoření speciálního fondu, ve kterém by se systematicky počítalo s odškodněním za tzv. těžko pojistitelná rizika.