Zelená nafta? Poslanci navrhují nechat současné vratky daně zemědělcům

Praha - Současná úroveň vratky spotřební daně z nafty zemědělcům, takzvaná zelená nafta, by měla zůstat zachována i do budoucna. Navrhla to skupina tří desítek poslanců z pětice sněmovních stran v novele zákona o spotřebních daních. Zatímco nyní je vratka odstupňovaná podle úrovně živočišné výroby, od příštího roku se má podle platného zákona sjednotit na 4,38 Kč na litr nafty.

Pod návrhem jsou podepsání poslanci KSČM, ANO, KDU-ČSL, ČSSD a SPD. Návrh předkládají tak, aby ho Sněmovna mohla schválit zrychleně již v prvním čtení. Nejprve ho ale obdrží k posouzení vláda, která na to bude mít 30 dní.

S návrhem přicházejí překladatelé proto, aby pomohli udržet či podpořit počty hospodářských zvířat. Argumentují tím, že nižší počty chovaných hospodářských zvířat způsobují i nižší objem produkovaných statkových hnojiv. To má špatný vliv na kvalitu půdy i obsah humusu. Následkem je eroze půdy a lokální záplavy, uvádí důvodová zpráva.

Novela zákona z roku 2016 rozšířila zelenou naftu na živočišnou výrobu, do té doby se vztahovala pouze na rostlinnou výrobu. Po změně zákona ji mohou využívat i rybníkáři a firmy v lesním hospodářství. Od poloviny loňského roku pak začalo platit, že vratka daně se odstupňuje podle intenzity chovu zvířat. Nejméně dostávají firmy bez živočišné výroby. S vyšším poměrem živočišné výroby roste i vratka. Tento způsob vracení daně chtějí poslanci zachovat i od příštího roku.

"Jde o to, že přede dvěma lety jsme jako jedno z podpůrných opatření pro sektor živočišné výroby zavedli zelenou naftu i do živočišné výroby. Tehdy, i z důvodů rozpočtových opatření, jsme se dohodli v rámci vládní koalice, že to bude zatím dočasně do konce roku 2018," popsal bývalý ministr zemědělství a spolupředkladatel návrhu Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předkládaný návrh tento princip prodlužuje na dobu neurčitou. "Pokud se situace někdy v budoucnu změní, tak to může budoucí vláda nebo Sněmovna přehodnotit," dodal.

Zachování současné úrovně vratek by mělo podle předkladatelů přinést od příštího roku ročně 250 milionů korun.

Poslankyně ODS a členka zemědělského výboru Veronika Vrecionová, která pod návrhem podepsaná není, považuje zelenou naftu za nesystémovou podporu. Peníze se podle ní dají použít cíleně na podporu zemědělců tam, kde je to zapotřebí. Poukazuje i na to, že zelenou naftu nemají třeba záchranáři. Zájem na zelené naftě podle ní mají hlavně velké zemědělské podniky, například Agrofert.

Související

Sklizeň brambor, ilustrační fotografie

Změny pro zemědělce: Na zelenou naftu jich dosáhne víc, upravil se plemenářský zákon

Stát bude od příštího roku nadále vracet zemědělcům část spotřební daně z nafty podle intenzity chovu hospodářských zvířat. Nově se bude ve výši vratky odrážet i to, zda zemědělec pěstuje i takzvané citlivé plodiny nebo vinnou révu. Zjednodušit se má s tím spojená administrativa. Poslaneckou novelu zákona o spotřebních daních, která tyto změny zavádí, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
Sklizeň brambor, ilustrační fotografie

Zelená nafta zemědělcům? Pravidla budou jednodušší, poslanci schválili novelu

Stát bude od příštího roku i nadále vracet zemědělcům část spotřební daně z nafty odstupňovanou podle intenzity chovu hospodářských zvířat. Nově se bude ve výši vratky odrážet i to, zda zemědělec pěstuje i takzvané citlivé plodiny nebo vinnou révu. Zjednodušit se má s tím spojená administrativa. Poslaneckou novelu, která to zavádí, schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k posouzení Senát. Podle platného zákona se měla vratka od příštího roku sjednotit pro všechny zemědělce na úrovni 4,38 Kč na litr nafty.

Více souvisejících

zelená nafta Daně zemědělci Marian Jurečka (KDU-ČSL) Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy