Myslivci ve Zlínsku loví divočáky ve velkém, motivuje je zástřelné

"Nasazení myslivců bylo veliké. Pořád v tom epicentru jsme ti, kteří lovíme a posíláme to do kafilérky. Pravdou je, že jakýsi peníz z toho je, ale myslivost děláme také proto, abychom se mohli pochlubit svými výsledky i v té kuchyni. Každý myslivec je rád, když už něco uloví, že má kvalitní zvěřinu," uvedl předseda Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeněk Hluštík. 

I přes vysoké počty odstřelených divokých prasat na Zlínsku se podle něj rodí v současné době nová generace černé zvěře. "Je pravdou, že do té střední věkové skupiny bylo dost hrábnuto, to znamená, že lončáci i velké silné kusy byly odloveny. Jejich stav dostal na frak. Pořád je tady divočáků ale hodně, takže nejásejme předčasně," řekl Hluštík.

Lovu divočáků se nadále věnují například myslivci v Lukově, který leží v zamořené oblasti. Přesto se podle starosty obce a předsedy Mysliveckého spolku Lukov-Vlčková Jiřího Jangota (NK) nepodařilo populaci černé zvěře snížit dostatečně.

Podle předsedy Okresního mysliveckého spolku ve Vsetíně Michala Zubíčka představovalo vypuknutí afrického moru prasat radikální zásah do hospodaření v mnoha honitbách. Práce jejich členů je kvůli němu podřízena likvidaci přemnožených divočáků. "Chlapi udělali maximum pro to, aby se zredukovaly stavy černé zvěře. Hodně pomohlo i zástřelné, pro myslivce je motivující. Náklad na ulovení jednoho divočáka je kolem 5000 až 6000 korun, když se spočítá benzin, vnadění, krmení a strávený čas," uvedl Zubíček.

Za nekontrolované množení divočáků podle něj může i dotační politika, kvůli které vznikají obrovské lány průmyslových plodin, především kukuřice a řepky. Pro divoká prasata představují snadný zdroj obživy.