Sucho zdevastovalo úrodu. Proti usychání nepomohly ani závlahy

Družstvo má 33 členů, od velkých pěstitelů až po ty, kteří mají několik hektarů, celkem má družstvo 2800 hektarů. Roční produkce se pohybuje v běžných letech okolo 40.000 až 50.000 tun jablek. "Například v sadu v Nosislavi je běžných 4000 až 5000 tun, letos je sklizeno už 4600 a ještě 800 tun je na stromech," řekl Šrajbr. Mezi stromy se zralými plody je však řada těch, které zaschly, jablka jsou velká do čtyř centimetrů v průměru a je zřejmé, že příští rok už neobrostou. "Nikdo takové teplotní a suché extrémy jako letos nepamatujeme. Odešly i zavlažované stromy. A zjištění letošního roku je, že mnohem více suchem trpěly hrušně než jabloně," řekl Šrajbr.

Budování dalších závlah je otázkou peněz, je velice nákladné. A zakládání nových sadů je také velmi drahé. Hektar stojí jeden až jeden a půl milionu korun. "Nemá cenu mít sad bez závlah, sítí proti kroupám, protimrazových závlah a musí být dobře připravený a prohnojený pozemek," řekl Šrajbr.

Nové stromy za uschlé se vysazují jen v sadech, které před sebou mají ještě větší množství plodných let, ve starších už zůstávají mezery. "Zavlažovaných máme 30 procent sadů. Tam, kde závlahy nejsou, jablka nenarostla ani do konzumní velikosti. Někde je nemá cenu sklízet vůbec, jinde jsou vhodné nejvýš pro průmyslové zpracování," řekl Šrajbr.

Zatímco loni bylo v Evropě kvůli jarním mrazům celkově nedostatek jablek a extrémně vysoké ceny, letos nastává opak. Pěstitelé se obávají hlavně levného dovozu z Polska. "Letos budou mít kolem šesti milionů tun, to nemá celý zbytek Evropy dohromady," řekl Šrajbr.

I proto družstvo usiluje o to, aby nebylo tolik závislé na dodávkách do řetězců, ze kterých plyne 50 až 60 procent tržeb, celkově bývají ve výši 300 až 400 milionů korun. "V posledních pěti letech se nám daří zvyšovat prodej ze dvora. Máme prodejny u třídíren a také jablka rozvážíme," řekl Šrajbr. Lidé si takto jablka koupí výrazně levněji než v supermarketu a pěstitelé mají přitom vyšší zisk.