Kůrovcová kalamita bude pokračovat i v příštím roce, množství těžeb nejspíš vzroste na dvojnásobek. Uvedl to dnes na jednání sněmovního výboru pro životní prostředí náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář. Jde podle něj zatím o hrubé odhady, přesnější čísla na základě těžeb bude stát znát na konci roku. Výbor vyzval stát k předložení krizového plánu a novely lesnického zákona.
Podle ředitele Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem Jaromíra Vašíčka se letos výrazně zhoršil zdravotní stavu zhruba u dvou procent výměry lesů. Stromy uschly nebo byly vykácené, šlo přibližně o 44.000 hektarů lesních ploch. U 350.000 hektarů se zdravotní stav lesa zhoršil, zbývajících 78 procent ploch lesů je zatím bez viditelné změny.
Vašíček upozornil, že i v minulosti byly zaznamenány velké hmyzí kalamity, například ve 20. a 30. letech minulého století šlo o problémy způsobené bekyní mniškou, která poškodila 600.000 hektarů lesů. Při aktuální obnově lesa po kůrovci bude podle něj činit problém přemnožená jelení zvěř, která mladé stromky okusuje.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že kůrovcová kalamita změní tvář české krajiny. Podle něj jsou na vině smrkové monokultury a klimatická změna, kvůli které mají stromy málo vlhkosti na obranu před tímto broukem.
Podle poslance Jana Zahradníka (ODS) udělala špatné kroky ale také správa lesů a správa ochrany přírody. Zahradník se snažil prosadit, aby ministerstva vytvořila analýzu dopadů bezzásahovosti v národních parcích na přemnožení kůrovce, což ale výbor neschválil. Podobně dopadl návrh poslance Jaroslava Holíka (SPD), aby se stát snažil zabránit snižování hladiny podzemních vod.
Ekologové varují před rozsahem kalamity. "Lesní kalamita dosáhla takových rozměrů, že není současnými prostředky řešitelná. Je potřeba se zaměřit na budoucnost nových lesů a přípravu těch lesů, které před kalamitou teprve stojí. Jde především o to, abychom změnili lesy na smíšené, pestré a odolné, bez holosečí poškozujících lesní půdu," uvedl v dnešní tiskové zprávě Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Kůrovcové kalamitě se v tomto týdnu věnovala i tripartita. Zástupci zaměstnavatelů stát kritizovali, opatření podle nich nebyla dostatečná. Stát by měl více řešit chybující vlastníky lesů, kteří nedodržují opatření proti šíření kůrovce, uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner. Podle ministra Brabce (ANO) je současná situace bezprecedentní a dosud nejhorší. Nejvíce jsou nyní podle něj postiženy Moravskoslezský kraj a Kraj Vysočina.
Letos se v ČR nejspíš vytěží mezi deseti až 12 miliony metrů krychlových dříví, objem napadených stromů může činit 15 až 20 milionů metrů krychlových.
Vláda v říjnu schválila, že stát bude od příštího roku přerozdělovat na podporu lesníků o 640 milionů korun více. Větší příspěvky by měly pomoci sázení zpevňujících dřevin, podporovat drobnou zvěř ve volné krajině nebo snižovat škody způsobované větší zvěří na lesních porostech. Loni dal stát prostřednictvím příspěvků na hospodaření v lesích 341 milionů korun.
Ministerstva zemědělství tvrdí, že příští rok by potřebovalo jen na boj s kůrovcem o tři miliardy korun více, než je plánováno. Nyní je v jeho návrhu pro lesnictví 1,15 miliardy korun, což i někteří poslanci ze sněmovního zemědělského výboru pokládají za nedostatečné.
Související
Kůrovec kvůli oteplování klimatu decimuje finskou tajgu. Pro svět je důležitá jako amazonský prales
Ministerstvo zemědělství rozšířilo oblast lesů nejvíce zasažených kůrovcem
kůrovec , lesy , Richard Brabec (ANO) , Příroda
Aktuálně se děje
před 45 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák