Hraboší katastrofa. Hlodavec devastuje jih Moravy, přenáší řadu chorob

Úrodu obilí na jižní Moravě letos možná víc než sucho decimují hraboši. Čtyři suché roky z posledních pěti, teplé a suché zimy způsobily, že jich každý rok přibývalo a nyní jich je tolik, že ani dlouholetí zemědělci podobnou situaci nepamatují. Mnohde úrodu hraboši a myši zlikvidovali zcela, jinde zčásti. Sedláci přemýšlejí, jak založit na podzim porosty na příští rok, aby o ně nepřišli, a zoufají si nad tím, že nemají možnost účinné chemické ochrany, vyplývá vyjádření zemědělců pro ČTK. Varují i před tím, že přemnožení hrabošů je pro lidi zdravotní hrozbou.

Ministerstvo zemědělství podle mluvčího Vojtěcha Bílého vnímá závažnost situace a je připravené se podílet na řešení, napsal ČTK. Jednalo již s ministerstvem zdravotnictví a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

"To, co na polích vidíme, není kalamita, ale katastrofa. I když je otázka, co je vlastně horší. Je mi 60 a tohle nepamatuju. Vypadá to, že škůdci se rozšířili hlavně na lehčí písčité půdy. Na studených těžkých půdách tolik nejsou," řekl František Bureš z firmy Bureš Agro ze Švábenic na Vyškovsku. Hraboši se letos rozšířili po celé jižní Moravě, jsou na střední Moravě, dostávají se až k Jeseníkům.

Velcí zemědělci mají postiženou obvykle jen část pozemků. "Ale jsou tu v okolí malí zemědělci, kteří mají dva tři hektary, a ti mají úrodu zničenou kompletně. Myši nežerou jen kořínky, ale i nadzemní části rostlin. To jsem ještě neviděl," řekl Bureš, jehož podnik spravuje 950 hektarů.

Podle předsedy Pomony Těšetice ze Znojemska Iva Pokorného jsou nejvíce poškozené porosty obilí a řepky. Proto někde zemědělci pšenici zaorali a ještě seli se zpožděním kukuřici. Ti, kteří zjistili poškození až později, sklízejí obilí na senáž. Hraboši ale škodí i na jeteli a problém je i v ovocných sadech, kde hlodavci okusují kořeny stromů. "Jak velké škody budou, uvidíme až po zimě. Ale může se stát, že zlikvidují celý sad," řekl Pokorný.

Starosti působí zemědělcům i to, jak mají na podzim zasít, protože hraboši mohou zlikvidovat úrodu ještě před zimou.

Hlavu si lámou také s tím, jak dál hlodavcům čelit. V posledních letech se totiž výrazně zpřísnily podmínky pro použití chemických přípravků. "Dřív jsme mohli účinné přípravky rozmetat plošně po poli a bylo to velmi účinné. Dnes můžeme sypat granule jen do nor a na to nejsou lidi. A myš si granuli stejně nevezme a zahrabe ji. Potřebuje si ji najít na ploše a stačí jedna na metr čtvereční," řekl Bureš.

Mluvčí Bílý i přes zkušenosti zemědělců hovoří o tom, že je možné zvýšit dávku granulí do nor a že by bylo možné dávku opakovat podle potřeby. Bureš s Pokorným také po dlouholetých zkušenostech odmítá názor, že by jedy škodily ostatním zvířatům. "Zajíc ani bažant to nesebere," uvedl Bureš.

Dříve bylo podle něj také možné užívat více chemických přípravků, nyní už jen jediný, která má sníženou účinnost a lze ho používat menší množství. Mechanicky lze použít podle Bureše pouze radličkové hluboké zpracování. "Hluboká orba nepomáhá, to je výmysl lidí od stolu stejně jako omezení chemie. Nevím, co s tím budeme dělat," řekl Bureš. Právě orbu jako jednu z možností zmínil Bílý. Ministerstvo hovoří o zlepšování podmínek pro dravce, kteří hraboše loví. Těch je však podle Bureše dostatek.

Pokorný upozorňuje i na rizika pro lidi. "Hraboši přenášejí různé choroby a na podzim se budou stěhovat na zahrady a do domů. Je to problém," dodal Pokorný.

Související

Ilustrační fotografie. Analýza

Evropští zemědělci čelí vážným problémům. Kudy vede cesta z krize?

Evropští zemědělci protestují – a v posledních letech to vypadá, že se z toho stal téměř jejich pravidelný rituál. Na první pohled by se mohlo zdát, že se v EU „mají dobře“. Ačkoli zemědělství tvoří pouhých 1,4 % unijního HDP, směřuje do něj téměř třetina všech dotací. Přísnější regulace, ekologické požadavky a tlak na udržitelnost farmáře svazují, zatímco rostoucí náklady na energie, hnojiva a paliva jim ztenčují marže. To vše vede k jejich nespokojenosti – a k traktorům blokujícím ulice evropských metropolí.

Více souvisejících

zemědělci Zvířata Jihomoravský kraj

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici

Policie s největší pravděpodobností překvalifikuje případ ze Šumperku z pokusu o vraždu na obvinění z vraždy. Taxikářka, kterou muž bodl nožem, totiž zemřela v nemocnici. Obviněný navíc s jejím autem narazil do jiného vozidla a zranil další dva lidi. 

před 3 hodinami

Český lev

Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka

Hudební rámec pro letošní slavnostní předávání cen Český lev, které 14. března nabídne v přímém přenosu z Kongresového centra Praha Česká televize na ČT1, vytvoří slovenský skladatel nejen filmové hudby Adrián Čermák. Diváci se mohou těšit na hudební doprovod vycházející z Čermákových zkušeností s filmovou a scénickou hudbou, který pracuje s atmosférou, emocemi a rytmem slavnostního večera a propojí elektronické prvky s živou interpretací samotného autora na klávesy. Na pódiu se během večera spojí s DJkou působící zejména na berlínské scéně Dariou Krylosovou aka DDK.

před 3 hodinami

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

před 4 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

Zdroj: David Holub

Další zprávy