Hraboší katastrofa. Hlodavec devastuje jih Moravy, přenáší řadu chorob

Úrodu obilí na jižní Moravě letos možná víc než sucho decimují hraboši. Čtyři suché roky z posledních pěti, teplé a suché zimy způsobily, že jich každý rok přibývalo a nyní jich je tolik, že ani dlouholetí zemědělci podobnou situaci nepamatují. Mnohde úrodu hraboši a myši zlikvidovali zcela, jinde zčásti. Sedláci přemýšlejí, jak založit na podzim porosty na příští rok, aby o ně nepřišli, a zoufají si nad tím, že nemají možnost účinné chemické ochrany, vyplývá vyjádření zemědělců pro ČTK. Varují i před tím, že přemnožení hrabošů je pro lidi zdravotní hrozbou.

Ministerstvo zemědělství podle mluvčího Vojtěcha Bílého vnímá závažnost situace a je připravené se podílet na řešení, napsal ČTK. Jednalo již s ministerstvem zdravotnictví a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

"To, co na polích vidíme, není kalamita, ale katastrofa. I když je otázka, co je vlastně horší. Je mi 60 a tohle nepamatuju. Vypadá to, že škůdci se rozšířili hlavně na lehčí písčité půdy. Na studených těžkých půdách tolik nejsou," řekl František Bureš z firmy Bureš Agro ze Švábenic na Vyškovsku. Hraboši se letos rozšířili po celé jižní Moravě, jsou na střední Moravě, dostávají se až k Jeseníkům.

Velcí zemědělci mají postiženou obvykle jen část pozemků. "Ale jsou tu v okolí malí zemědělci, kteří mají dva tři hektary, a ti mají úrodu zničenou kompletně. Myši nežerou jen kořínky, ale i nadzemní části rostlin. To jsem ještě neviděl," řekl Bureš, jehož podnik spravuje 950 hektarů.

Podle předsedy Pomony Těšetice ze Znojemska Iva Pokorného jsou nejvíce poškozené porosty obilí a řepky. Proto někde zemědělci pšenici zaorali a ještě seli se zpožděním kukuřici. Ti, kteří zjistili poškození až později, sklízejí obilí na senáž. Hraboši ale škodí i na jeteli a problém je i v ovocných sadech, kde hlodavci okusují kořeny stromů. "Jak velké škody budou, uvidíme až po zimě. Ale může se stát, že zlikvidují celý sad," řekl Pokorný.

Starosti působí zemědělcům i to, jak mají na podzim zasít, protože hraboši mohou zlikvidovat úrodu ještě před zimou.

Hlavu si lámou také s tím, jak dál hlodavcům čelit. V posledních letech se totiž výrazně zpřísnily podmínky pro použití chemických přípravků. "Dřív jsme mohli účinné přípravky rozmetat plošně po poli a bylo to velmi účinné. Dnes můžeme sypat granule jen do nor a na to nejsou lidi. A myš si granuli stejně nevezme a zahrabe ji. Potřebuje si ji najít na ploše a stačí jedna na metr čtvereční," řekl Bureš.

Mluvčí Bílý i přes zkušenosti zemědělců hovoří o tom, že je možné zvýšit dávku granulí do nor a že by bylo možné dávku opakovat podle potřeby. Bureš s Pokorným také po dlouholetých zkušenostech odmítá názor, že by jedy škodily ostatním zvířatům. "Zajíc ani bažant to nesebere," uvedl Bureš.

Dříve bylo podle něj také možné užívat více chemických přípravků, nyní už jen jediný, která má sníženou účinnost a lze ho používat menší množství. Mechanicky lze použít podle Bureše pouze radličkové hluboké zpracování. "Hluboká orba nepomáhá, to je výmysl lidí od stolu stejně jako omezení chemie. Nevím, co s tím budeme dělat," řekl Bureš. Právě orbu jako jednu z možností zmínil Bílý. Ministerstvo hovoří o zlepšování podmínek pro dravce, kteří hraboše loví. Těch je však podle Bureše dostatek.

Pokorný upozorňuje i na rizika pro lidi. "Hraboši přenášejí různé choroby a na podzim se budou stěhovat na zahrady a do domů. Je to problém," dodal Pokorný.

Související

Ilustrační fotografie. Analýza

Evropští zemědělci čelí vážným problémům. Kudy vede cesta z krize?

Evropští zemědělci protestují – a v posledních letech to vypadá, že se z toho stal téměř jejich pravidelný rituál. Na první pohled by se mohlo zdát, že se v EU „mají dobře“. Ačkoli zemědělství tvoří pouhých 1,4 % unijního HDP, směřuje do něj téměř třetina všech dotací. Přísnější regulace, ekologické požadavky a tlak na udržitelnost farmáře svazují, zatímco rostoucí náklady na energie, hnojiva a paliva jim ztenčují marže. To vše vede k jejich nespokojenosti – a k traktorům blokujícím ulice evropských metropolí.

Více souvisejících

zemědělci ,  Zvířata ,  Jihomoravský kraj

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

před 11 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

před 11 hodinami

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

před 12 hodinami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 13 hodinami

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 13 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 14 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 16 hodinami

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy