Ze Šumavy mizí někteří živočichové a rostliny

Ze Šumavy přestávají mizet louky. Volné plochy, kde před založením národního parku byly loukami, zarůstaly v posledních letech náletovými dřevinami. Mizí z nich taky někteří živočichové a rostliny a zemědělci přicházejí o pastviny. Správa Národního parku Šumava proto začíná letos louky znovu obnovovat. Začnou na nich hospodařit soukromí zemědělci, budou zde chovat dobytek.„Druhotné bezlesí, které bylo na Šumavě vytvořeno lidskou činností, je typickou kulturní a krajinnou dominantou Národního parku Šumava. Zaujímá přibližně 10 tisíc hektarů, což je asi 15 procent z celkové rozlohy národního parku. Nicméně plocha hospodářsky využívaného bezlesí na území Národního parku Šumava je jenom 4,5 tisíce hektarů. Rok od roku se tato plocha zmenšuje. Tato plocha zarůstá náletovými dřevinami. Tento trend chceme na vytipovaných místech zastavit,“ popsal Jiří Mánek, ředitel Správy Národního parku Šumava.Václav Bílek, soukromý zemědělec z Hartmanic, hospodaří na území velkém tisíc hektarů. Zvládl by i více a mohl udržovat pro národní park více ploch pro bezlesí. V tom mu ale bránilo dřívější vedení NP a systém ochrany přírody, který chtěl nechat většinu Šumavy divočině.„Dnes mám k využití už jen něco přes 700 hektarů. Velikost pozemků se pořád zmenšovala a zmenšovala. Konec tomu udělal až příchod nového vedení,“ řekl Bílek.Bezlesí za posledních 20 let z krajiny postupně mizelo. Krajina se postupně měnila a přestává plnit všechny své historické, ale i přírodovědné a krajinné funkce. „V současné době se péče o bezlesí stává absolutní prioritou správy Národního parku Šumava. Nebudeme se dál nečinně dívat, jak Šumava postupně zarůstá, to je v rozporu s důvody, pro které byl národní park vyhlášený,“ dodal Mánek.Správa národního parku začala nálety vyřezávat už na jaře, nyní pokračuje. Ve spolupráci se zemědělci, jako je například Václav Bílek, má v plánu zvětšit plochu luk, na kterých se bude hospodařit, až o 1000 hektarů.Dřeviny na bezlesních lokalitách mají svoji významnou ekologickou funkci, při nadměrném zarůstání lučních porostů se však jejich pozitivní efekt vytrácí. „Šumavskou krajinu tvoří mozaika porostů v různých fázích zarůstání od otevřených lučních ploch až po lesy. Aby se tato mozaika udržela, je potřebné čas od času porosty na bezlesí vrátit do počátečních stádií zarůstání a vybrané nálety dřevin zredukovat,“ vysvětlil Jiří Mánek.Výběr luk, kde se náletové dřeviny odstraňovaly, nebyl žádnou náhodou. Odborníci z Národního parku Šumava mají za sebou přes jaro a léto systematickou a mravenčí práci. „Museli projít zhruba 1500 hektarů bezlesních ploch a pečlivě zde označili všechny náletové dřeviny, které teď bude třeba pokácet,“ sdělil Pavel Pechoušek.„Cílem redukce náletů není mít pozemky bez stromů. Ke každému zásahu je připravený podrobný a odborně zpracovaný plán. Významným pozitivem je, že jsme našli shodu na řešení napříč spektrem odborníků ze Správy parku a místními zemědělci,“ uzavřel Pechoušek.