Na MŽP bylo letos rušno, nový ministr bude mít těžkou pozici

V chystané koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) navrhuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš na post ministra životního prostředí poslance hnutí Richarda Brabce. Předseda dozorčí rady Lovochemie, která je členem skupiny AGROFERT HOLDING vlastněné Babišem, pracoval v řadě průmyslových podniků. Před volbami se přitom předpokládalo, že se resortu ujme Vladimír Špidla z ČSSD, který má podporu u ekologů.

Příští ministr musí například dokončit odpadovou legislativu. MŽP letos odložilo nový plán odpadového hospodářství a zákon o odpadech, který se připravuje od roku 2005. Kvůli tomu už podruhé vznikly na MŽP odborné skupiny, jejich činnost je však pochybná. V posledních týdnech si například stěžují zástupci obcí a skládkařů, že nebyli přizváni k jednáním. Kritici navíc varují před výstavbou předražených spaloven.

Napjaté vztahy s ekology

Celý rok mělo ministerstvo napjaté vztahy s ekology kvůli Národnímu parku Šumava. Vášnivé diskuze vedou ohledně vzniku nového zákona o NP. Zatímco návrhy MŽP a Plzeňského kraje prosazují střídmější rozšíření rozlohy nejpřísněji chráněné první zóny parku a bezzásahového území, ekologové požadují až polovinu území parku; chtějí zabránit nadměrné zástavbě a těžbě dřeva. Evropští experti z mezinárodní ekologické organizaci Friends of the Earth (Přátelé Země) v říjnu doporučili sjednocení dosud rozdrobených ostrůvků s bezzásahovým režimem do jednolitého většího celku. Rozhodnutí zůstalo na novou Sněmovnu.

Tak jako v předchozích letech se šumavský park neobešel ani bez soudních sporů a paradoxů. Jedním z posledních je například správní žaloba, kterou demonstrativně podalo Hnutí Duha pro údajnou nečinnost na ministra Podivínského. Kryje prý svou nečinností opakované nezákonné postupy ředitele NP Šumava Jiřího Mánka, čímž se poškozuje příroda. Naopak MŽP na podzim rozhodlo, že se v šumavském parku nezákonně používaly biocidy v boji s kůrovcem a škodlivě se zasáhlo do biotopů tetřeva hlušce. Správa parku proti tomu podala žalobu.

MŽP se například celý rok potýkalo se špatným čerpáním Operačního programu Životní prostředí, i proto na konci září odvolal Podivínský svého náměstka Martina Frélicha. Například 3,7 miliardy Kč mají putovat na rozvoj metra, podle ekologů se mohly použít třeba na domácí kompostéry.

Z množství právních předpisů, které letos z dílny MŽP vzešly, vzbudila ohlas například vyhláška o ochraně dřevin. Ta sice definovala alej a zpřísnila v ní podmínky pro kácení, podle ochránců přírody však zcela zvolnila přístup ke kácení dřevin na zahradách.

Zelená úsporám nepomohla tak, jak se čekalo

Značný zájem veřejnosti vyvolaly dotace za desítky milionů korun na výměnu starých kotlů za ekologické. Ministerstvo je z Moravskoslezského kraje rozšířilo na Ústecký i Středočeský. Od ledna budou moct obyvatelé Moravskoslezského kraje opět žádat o dotaci, v páté výzvě je 60 milionů.

Zájem byl o státní příspěvek na zateplení rodinných domů z programu Nová zelená úsporám. K 20. prosinci se vyčerpala téměř jedna miliarda korun. Podle některých odborníků však byla částka nedostatečná a situaci ve stavebnictví letos stejně nezlepšila. Do stejnojmenného programu chce MŽP poslat příští rok nejméně dvě miliardy z prodeje emisních povolenek. Do roku 2020 má stát poskytnout 27 miliard korun.