Hraboši jsou znovu přemnožení, letos se ale hlodavci přesunuli z Moravy do Čech a škody páchají hlavně v Ústeckém a Středočeském kraji. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR.
Svazy proto jednají s ministerstvem zemědělství o možnosti dalšího využívání jedu na hlodavce, chtějí udělení výjimky na aplikaci jedu proti hlodavcům Stutox II. Rozhodnutí o výjimce očekává svaz do konce měsíce. Loni podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy hraboši způsobili škody za dvě miliardy Kč, letos půjde alespoň o stovky milionů Kč.
Uvedené dva kraje trpí i přes nedávné deštivé období podle svazu suchem, které pomáhá k vytvoření podmínek pro množení hrabošů. "Stejně jako v loňském roce se hraboš šíří především z míst, kde nalezl dostatečnou ochranu před predátory," dodal svaz. Zemědělci podle Pýchy nedostali žádné peníze jako kompenzaci za škody, ani žádný takový příslib zatím není.
Podle posledního šetření Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) byl republikový průměr v červenci 695 aktivních východů z nor na hektar, což odpovídalo 3,5násobku tzv. prahu škodlivosti. Proti červnu se tak četnost populací zvýšila. V těchto krajích se lokálně zaznamenal i 12násobek prahu škodlivosti, tedy 2400 nor na hektar.
Podle zástupce Agrární komory ČR Otakara Šaška jeho zemědělský podnik zaznamenal 2800 až 2900 živých nor na hektar, na každé tři metry čtvereční tak podle něj připadá jedna aktivní nora. Největším semeništěm jsou pak podle něj krajinotvorné prvky jako větrolamy, kde se půda nedá obdělávat, a pak také škarpy u silnice. "Spoléháme na to, že se ÚKZÚZ pochlapí a sám povolí plošnou aplikaci v místech, kde jeho pracovníci sami napočítají desetinásobky prahu škodlivosti," dodal Šašek.
V červenci ÚKZÚZ ohlásil, že obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci, se nepotvrdily. Uvedl to tehdy s odkazem na údaje od státních veterinářů a ornitologů. Otrava zbytky jedu, tedy fosfidem zinku, byla prokázána u jednoho káněte a jednoho bažanta. Proti aplikaci jedu na povrch půdy loni protestovaly ekologické organizace. Rozhoz jedu na povrch země ústavu letos oznámili zemědělci 245krát. Podle Šaška je rodenticid Stutox zbytečně démonizovaný.
Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. "U dříve prezentovaných otrav necílových organismů nebylo možno plně prokázat, zda byl úhyn důsledkem otravy nebo jiných příčin," argumentovala už dříve mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.
V lednu se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Obvykle to byl jeden až dva případy za rok. Závažné virové onemocnění přenášejí na člověka jen drobní hlodavci.
Stát následně přešel na to, že se může jed aplikovat individuálně v oblastech, kde jsou hraboši přemnožení. Zemědělci ale museli ústav o aplikaci jedu informovat. Většinou z 1210 oznámení bylo aplikací jedu do nor v dávce do dvou kilogramů na hektar (848 případů), 117krát se pak aplikoval do nory ve zvýšené dávce do deseti kilogramů na hektar, zbytek pak právě přímo na zem rozhozem.
Související
Evropští zemědělci čelí vážným problémům. Kudy vede cesta z krize?
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák