Hraboši v Česku už sežrali úrodu za půl miliardy, po obilí se pustili do řepky

Dříve svaz hovořil o škodách až za více než miliardu korun, což se podle předsedy ještě může potvrdit. Jediným účinným nástrojem pro potlačení přemnožených hrabošů je podle svazu plošná aplikace jedu Stutox II rozhozem. Výjimku, která tuto aplikaci jedu umožňovala, ale stát po kritice ministerstva životního prostředí a ekologických organizací pozastavil. Zemědělci nyní žádají ministerstvo zemědělství, aby výjimku obnovilo. Podle Pýchy zatím ale není ze strany ministerstva životního prostředí ani náznak toho, že by aplikaci rozhozem povolilo.

Kromě obilovin, které sežrali hraboši v létě, se nyní podle Pýchy pustili do řepky. "Už je vážně ohrožená úroda i ozimých obilovin na osetých polích," dodal. Zemědělci podle něj stojí před rozhodnutím, zda budou vůbec ozimé plodiny sít. Škody způsobené hraboši ale podle Pýchy nezvýší cenu obilovin ani potravin v ČR, ty jsou dané světovými burzami.

Svaz jedná s ministerstvy zemědělství a životního prostředí o možnostech finanční kompenzace ztrát. Zemědělci také žádají, aby orgány ochrany přírody byly operativnější a povolovaly aplikaci jedu, alespoň do nor, rychleji - pokud možno za několik dní. S tím jsou podle svazu problémy, protože v některých oblastech na Moravě se vyskytuje chráněný křeček. Rychlost povolení rozhozu do nor podle Pýchy trvají týdny nebo měsíce.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého odmítl resort životního prostředí všechny kompromisní varianty a s vlastním nápadem nepřišel. "Pokud by ministerstvo životního prostředí předložilo účinný návrh na řešení kalamity, je ministerstvo zemědělství připraveno neprodleně ho aplikovat do praxe. Co se týče kompenzací, tak v současné době není známá konkrétní výše škod způsobených hrabošem. Ministerstvo zemědělství je připraveno jednat se zemědělci o možných finančních náhradách související s kalamitou," dodal mluvčí. Podle něj se ale nyní nedá vývoj ohledně kompenzací předjímat.

Svaz v létě docílil toho, že Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům na velké části území republiky. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky účinnost povolení pozastavilo. V létě se po povolení plošné aplikace zjistilo jeho použití na Moravě, kde následně myslivci našli skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Později se našli také uhynulí čápi.

Ohrožením některých druhů ptáků a savců argumentuje Česká inspekce životního prostředí, podle ní je plošné použití přípravku v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Stutox zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží.