Kůrovec dál požírá české lesy. Kalamita se rozšířila do všech krajů

Naposledy stát rozšiřoval tato území na konci srpna, kdy se objevily v jižních a západních Čechách. Nejvíc nových lokalit je nyní na Českomoravské vrchovině, v jihozápadních a středních Čechách a také ve Šluknovském výběžku, uvedlo ministerstvo.

"Rozšíření zón, ve kterých vlastníkům lesů vytváříme podmínky pro lepší zvládnutí následků kůrovcové kalamity, jsme načasovali tak, aby dotčení vlastníci měli dost času na organizaci kůrovcových těžeb pro období jarního rojení kůrovce, kdy jsou zásahy neúčinnější a nejpotřebnější," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Podle předsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR Františka Kučery jde o reakci na aktuální stav, který byl zjištěn i na základě družicových snímků. Je možné, že stát k dalšímu rozšíření přistoupí na jaře, až se listnaté a jehličnaté stromy zazelenají. "Na severní Moravě už prakticky zmizel smrk," dodal Kučera. Vlastníci lesů se podle něj snaží stromy s kůrovcem kácet. Když je nechají stát moc dlouho, nebude z nich ani dříví, které by se dalo využít na palivové účely.

Podle think tanku Czech forest by se nyní měla spíše zvýšit podpora a kontrola boje s kalamitou v perspektivních oblastech, kde by se mohl smrk ještě udržet, například ve vyšších nadmořských výškách a kde kůrovcová kalamita není zatím kritická. "Strategickým cílem ČR by měla být maximální snaha o zpomalení kůrovcové kalamity tam, kde je to možné. V době, kdy vznikal systém rajonizace, bylo obtížené predikovat takto rychlý a celoplošný rozvoj kalamity. Bohužel se dnes ukazuje, že na zpomalení kůrovcové kalamity nemá opatření obecné povahy zahrnující rajonizaci zásadní vliv," sdělil za organizaci Jan Příhoda.

Podle něj však členové uskupení varují před rezignací u akcí v lesích, které byly zařazené do červené zóny, tedy kde mohou být nyní obranná opatření omezená. Jinak se problém ještě prohloubí.

Stát pravidla obranných opatření proti kůrovcové kalamitě ve zničených oblastech poprvé zmírnil na jaře. Tehdy kromě zavedení tzv. rajonizace umožnil, aby se těžba souší, tedy stromů, ze kterých už kůrovec odlétl, odložila do konce roku 2022.

Na nejhůře postiženém území mají vlastníci možnost ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou lapače a lapáky. Lhůta pro zalesnění se v těchto oblastech prodlužuje z nynějších dvou na pět let a doba pro zajištění porostu z nynějších sedmi na deset let od vzniku holiny. Cílem je podle ministerstva řešení případného nedostatku sazenic a pracovníků pro zalesnění. Zůstává ale zachována povinnost vlastníka lesa aktivně vyhledávat a těžit napadené stromy.

Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Na zásahy v lesích poškozených kůrovcem a jejich obnovu letos půjde 1,15 miliardy korun, což je dvojnásobek proti loňsku. Ministerstvo zemědělství také uhradí z nového dotačního programu letos 1,5 miliardy korun jako kompenzace za pokles cen dříví na trhu kvůli jeho přebytku. V příštím roce by se mohla uvolnit další miliarda korun. Úřad už začal přijímat žádosti o dotace.