Před sídlem MŽP demonstrují desítky aktivistů, požadují rychlý konec uhlí

Za rychlý konec spalování uhlí v Česku dnes před budovou ministerstva životního prostředí v Praze demonstruje zhruba 60 ekologických aktivistů. Kritizují to, že jako nejpravděpodobnější termín pro ukončení využívání uhlí v zemi, který doporučí takzvaná uhelná komise, se jeví rok 2038. To je podle nich pozdě.

Demonstraci svolaly organizace Fridays for Future, Limity jsme my, Univerzity za klima a Extinction Rebellion. Někteří aktivisté před budovou protestují od poloviny listopadu.

Uhelná komise má doporučit konkrétní termín 4. prosince, poté o něm rozhodne vláda. Původně mělo být jednání už 26. listopadu, ale posunulo se kvůli aktualizaci podkladů. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) dříve uvedl, že uhelná komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v ČR v letech 2033, 2038 a 2043.

Demonstrace za konec uhlí před MŽP začne za pár minut. pic.twitter.com/0Oa60IPMJD

— Jiří Koželouh (@JiriKozelouh) November 30, 2020

Demonstranti mají transparenty s nápisy Uhlí patří pod zem, Na mrtvé planetě ekonomika neporoste nebo Počerady kouří rády, který zmiňuje jméno jedné z uhelných elektráren. Poklidného protestu se účastní také zástupci Greenpeace a Hnutí Duha. Požadují nejrychlejší z komisí projednávaných scénářů, který počítá s koncem uhlí v roce 2033. I u něj však upozorňují na to, že je v rozporu se závazky Pařížské dohody, jejímž cílem je udržet nárůst globální teploty pod hranicí 1,5 stupně Celsia proti předindustriálnímu období. Česko dohodu ratifikovalo před několika lety.

Mluvčí Fridays for Future Petr Doubravský už dříve kritizoval to, že komise pracuje s návrhem podle něhož by se uhelné elektrárny v Česku měly začít zavírat až v roce 2029. Podle aktivistů a ekologů by některé mohly skončit už teď, neboť země značnou část elektřiny vyváží. Demonstranti také míní, že jednání komise je netransparentní a působí v ní málo zástupců ekologických organizací a odborníků na životní prostředí.

Podle informací ČTK je pro konec uhlí v ČR stále nejpravděpodobnější rok 2038. Tento termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.

Pro rychlý konec uhlí se v minulých týdnech vyjádřila také takzvaná stínová uhelná komise. Neformální skupina vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů v listopadu uvedla, že pro dodržení Pařížské dohody je nutné ukončit výrobu elektřiny z uhlí nejpozději v roce 2031. Podle Hnutí Duha, které má v komisi svého zástupce, by pak bylo vhodné doporučit nejrychlejší scénář, ale zároveň se zabývat možností konce uhlí už v roce 2030 či dříve. Duha v souvislosti s tím odkázala na studii konzultační společnosti Bloomberg New Energy Finance. Uvádí, že pro Česko by bylo ekonomicky výhodné skončit s uhlím do deseti let.

Související

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

Více souvisejících

Ministerstvo životního prostředí Těžba uhlí Limity jsme my Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí) Karel Havlíček Richard Brabec (ANO) uhelná komise Ekologie

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

před 9 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

před 10 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

včera

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy