Spor o nové zóny na Šumavě se vyostřil: Kraj podal žalobu na ministerstvo

Kraj podal žalobu na ministerstvo v srpnu. Domnívá se, že jej MŽP v součinnosti se Správou NP Šumava vyloučily z jednání o novém rozčlenění zón ochrany přírody. Ministerstvo trvá na tom, že zonaci připravilo podle zákona a změna region stabilizuje.

"Žaloba Jihočeského kraje je dle našeho názoru zcela nedůvodná, nestojí na reálných argumentech ani pravdivých tvrzeních a zjevně jde jen o vyvolání mediálního zájmu ze strany kraje, což i v textu žaloby sám kraj připouští," řekla ČTK mluvčí resortu Petra Roubíčková.

Pozdržení vydání vyhlášky by bylo nezodpovědné vůči všem, kteří souhlasili s novou zonací NP Šumava a dohodli se na ní zcela podle zákonných pravidel v radě parku, dodala. Především by se podle úřadu dotklo obcí, které počítají s tím, že na zavedení nových zón budou navazovat další kroky, jako projednání klidových území a například i na ně navázané zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup.

Jihočeský kraj považuje chystané rozčlenění do zón za neústavní, protože podle něj návrh porušuje práva občanů na zdravé životní prostředí a zachování příznivých životních podmínek. Kraj se navíc domnívá, že on a také obce v šumavském parku nedostaly od MŽP a NP Šumava dostatečné množství odborných materiálů k posouzení nových zón národního parku. O návrhu na pozdržení vyhlášky dnes novináře v tiskové zprávě informoval David Hocke z kanceláře jihočeské hejtmanky.

"Jihočeský kraj ohrožení životního prostředí spatřuje v tom, že ani procesem zonace, ani vyhláškou nedochází k ochraně existujícího vzrostlého lesa a nejsou mu přiznány funkce, které les má. Naopak ochrana v národních parcích se lesu nepřiznává a jeho funkce jsou de facto popírány. V období problémů s klimatem a vodou stát hazarduje s touto nezastupitelnou složkou přírody a životního prostředí. Nemluvě o dopadech na životy občanů v Jihočeském kraji, potažmo pak v celé ČR," uvedla jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).

Návrh rozděluje šumavský národní park do čtyř sekcí s různým režimem ochrany. Přírodní zóna, která vznikne na 27 procentech plochy, se ponechá pouze přírodním procesům. Členění dále počítá se zónou přírodě blízkou, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Poté je zóna soustředěné péče s více než 46 procenty, nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nacházejí se v ní hlavně zastavěné a zastavitelné lokality.

Jihočeský kraj v meziresortním řízení o nových zónách navrhl sedm připomínek. Týkají se například chyb v procesu zonace, péče o lesy nebo absence zásad péče o park. Nové rozčlenění do zón by mělo platit 15 let. Nahradí současné členění, která má tři zóny. Rozloha bezzásahového území se prakticky nezmění.