Syslové začali ztrácet instinkty. Lidé by je už neměli krmit, apelují ochránci zvířat

"Samozřejmě chápeme, že odolat tlupě roztomilých zvířátek, která žebrají o cokoliv k snědku, je těžké. Nepopíráme ani, že přikrmování na Radouči pravděpodobně významně přispělo k nárůstu počtu zdejších syslů. Nyní je ale už návštěvnost místa tak masová, že působí problémy. V ohromném množství lidí je totiž velmi obtížné kontrolovat, čím jsou sysli krmeni. Nevhodná strava typu piškotů, sušenek či slaných oříšků je přitom může ohrozit na zdraví i na životě," uvedla Jitka Matoušová z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).

Zvířata ztrácejí plachost i schopnost, sehnat si sama potravu. Spoléhají se pak při hledání potravy hlavně na lidi. V lokalitě už je syslů tolik, že v území téměř není vegetace a tedy ani přirozený zdroj potravy pro sysly. Nadměrná hustota zvířat je také příčinou jejich příliš častých soubojů.

"Dalším problémem jsou zbytky syslům nabízené potravy, které zde často zůstávají. Začnou pak hnít a zapáchat a lákají i jiná zvířata, třeba potkany či holuby. Město pak kvůli obavám z rozšíření nějaké nákazy raději na své vlastní náklady zbytky uklízí. Syslové navíc ztrácejí plachost a velmi jednoduše může dojít k poměrně bolestivému kousnutí," uvedla Martina Schubertová z odboru životního prostředí mladoboleslavského magistrátu.

Ochranáři chtějí s pomocí veřejnosti syslí kolonii na Radouči usměrnit. Lidé mohou přispět tím, že se spokojí s pozorováním a fotografováním zvířat. "Všem, kdo se takto zapojí, moc děkujeme," dodala Matoušová.

Sysel obecný patří mezi kriticky ohrožené živočichy. V Česku jich v přírodě žije jen zhruba 6000. Aby z naší přírody úplně nezmizeli, připravila pro ně AOPK záchranný program. Zásadní je zajištění vhodných míst, což jsou nízké stepní trávníky, které z české krajiny už téměř zmizely.