Zhruba 240.000 českých domácností si pěstuje svou zeleninu

Čerstvou zeleninu v Česku na zahrádkách pěstuje zhruba 240.000 domácností, což je více než pět procent z jejich celkového počtu. Pro vlastní spotřebu je v posledních letech určeno deset až 15 procent z celkového množství v tuzemsku vypěstované zeleniny, které například v roce 2019 obnášelo 283.541 tun.

Pěstování zeleniny pro vlastní spotřebu se v Česku těší stále větší oblibě. Loni snahu lidí o samozásobení domácí zeleninou umocnila pandemie koronaviru. Na dotaz ČTK to řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.

Průměrná pěstební plocha, kterou domácnosti využívají k produkci vlastní zeleniny, činí zhruba 50 metrů čtverečních. Zelenina pro vlastní spotřebu tak v Česku zabírá celkem 1200 hektarů. V roce 2020, kdy pěstování i maloobchodní prodej zeleniny negativně ovlivnila pandemie koronaviru, podíl samozásobení vlastní zeleninou vzrostl z deseti procent na 15 procent. Pěstováni zeleniny pro vlastní spotřebu je podle Hanky rozšířeno zejména na vesnicích a v okolí menších měst, ve velkých městech pokrývají poptávku po čerstvé zelenině farmářské trhy a řetězce.

"Tento trend (pěstování zeleniny pro vlastní spotřebu) je určitě v posledních dvou letech ovlivněn pandemií koronaviru, v loňském roce asi více než letos. Svůj podíl na rostoucí oblíbenosti samozásobitelského pěstování zeleniny má i současný zájem o životní prostředí i naše zdraví," uvedl Hanka. Podle něj se pěstování zeleniny pro vlastní spotřebu stalo důležitou součástí tohoto sektoru. "Na nás profesionálních pěstitelích je pak pokrytí zbývající poptávky po čerstvé či skladované zelenině v průběhu celého roku," podotkl Hanka.

Většinu produkce čerstvé zeleniny tuzemští farmáři dodávají obchodním řetězcům, na jejichž pultech končí 75 procent úrody. Velkoobchodům zelináři prodávají desetinu své produkce a stejný podíl připadá na konzervárny, mrazírny či sušárny. Letošní úroda zeleniny zatím podle Hanky vypadá slibně a ceny, za které zeleninu prodávají její čeští pěstitelé, jsou nyní na svém minimu.

Spotřebitelské ceny zeleniny na pultech prodejen jsou podle Hanky stále závislejší na politice obchodních řetězců, které často využívají výkyvy na trhu a prodejní ceny neúměrně zvyšují či naopak snižují. "Farmářské ceny většiny druhů zeleniny ale za poslední dva roky výrazně klesly, náklady naopak rostou," upozornil Hanka.

V Česku je evidováno více než 400 velkých pěstitelů zeleniny. Největší plochu na tuzemských polích se zeleninou zabírá cibule, zelí, hrách a mrkev. Pěstební plochy zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl se loni podle ČSÚ zvýšily z 10.960 hektarů v roce 2019 na 11.326 hektarů. Letos pěstební plocha zeleniny překročila 12.000 hektarů.

Související

Zelenina vypěstovaná ve skleníku

Češi našli způsob, jak ušetřit? Pěstují si vlastní zeleninu a ovoce

Více než polovina českých domácností si pěstuje vlastní ovoce a zeleninu a pro pětinu z těchto domácností se jedná o důležitý zdroj, který je srovnatelný s nákupem těchto produktů. Vyplývá to z dat, která vědcům Národního institutu SYRI poskytuje Český sociálněvědní archiv ČR. Vědci jej prezentovali v tiskové zprávě.

Více souvisejících

Zelenina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy