Zrušené kožešinové farmy mají smůlu. Proč od státu nedostanou odškodnění?

Na vině je to, jak je reálně napsaný zákon. Jeho změna bude možná až při projednávání novely zákona na ochranu zvířat proti týrání. "Současný zákon je v takové dikci, že reálně neumožňuje vyplatit chovatelům kožešinových zvířat finanční prostředky," řekl Jílek.

Norma přitom přiznává provozovatelům farem nárok na kompenzace od státu za rušené chovy. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace mělo stanovit ministerstvo vyhláškou. Výše příspěvku by však neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let. Podle dnešního prohlášení Jílka ale dlouhodobě vykazovali chovatelé prakticky nulový zisk, kompenzace by se tak blížily nule.

K začátku února muselo podle zákona skončit všech devět českých farem. Mluvčí MZe Vojtěch Bílý už dříve zdůraznil, že ministerstvo samo zákaz kožešinových farem nepředkládalo, šlo o poslaneckou iniciativu.

"Ministerstvo proto letos připravilo vyhlášku, podle které chtělo vyplácet náhrady za uzavření kožešinových farem. Chovatelé měli moci získat až 200.000 eur (5,1 milionu korun)," sdělil v únoru Bílý.

Majitel největší kožešinové farmy ve Velkém Ratmířově na Jindřichohradecku David Vojtíšek ČTK už dříve řekl, že adekvátní kompenzace by měla být zhruba 6000 korun za zvíře. Vojtíšek choval na 15.000 norků, šlo by tak o zhruba 90 milionů korun.

Zatímco ochránci zvířat přijetí novely v roce 2017 vítali, provozovatelé farem poukazovali na to, že český trh kožešin zaplní chovatelé z jiných zemí. Novela zakazuje "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin". Vztahovat se má na chov lišek a norků, nikoli například králíků nebo nutrií, tedy zvířat, která se využívají i na maso.