Jsme Ukrajině vděční za její odpor, zaznělo z úst náměstka šéfa diplomacie. Zmínil unikátní postavení Česka

„Všichni z nás si pamatují od rodičů nebo prarodičů vyprávění o vpádu vojsk Varšavské smlouvy ze dne 21. srpna 1968. Já si živě pamatuji, co jsem dělal a kde jsem stál, když byla 11. září 2001 napadena Dvojčata v New Yorku. Většina z vás si zase pamatuje moment, kdy jste se dozvěděli, že Rusko napadlo Ukrajinu,“ nastínil Kozák.  

V průběhu let 2020 a 2021 Rusko stupňovalo napětí a nepřátelskou rétoriku. Zvyšovalo své požadavky, které byly pro Českou republiku a její spojence neakceptovatelné. „Rusko napadalo suverenitu nás a dalších spojeneckých států. Usilovali jsme o odvrácení agrese, ruské vedení ale už bylo rozhodnuto pro ozbrojený konflikt,“ připomněl. 

Rusko tak v noci mezi 23. a 24. únorem loňského roku zahájilo invazi, která dodnes ovlivňuje celou řadu politik. Válka, kterou rozpoutalo, je největším ozbrojeným konfliktem v Evropě od roku 1945 a zároveň prvním případem, kdy jiná země vtrhla na teritorium druhé s cílem ho zabrat. „Ukrajina se brání za cenu obrovského utrpení a majetkových škod. Jsme vděční Ukrajině za její odpor,“ zmínil náměstek.  

Česká republika hned 25. února uvolnila 300 milionů korun na akutní humanitární pomoc. Veřejné sbírky doposud vynesly přes 4 miliardy. Česko přijalo přes 470 tisíc ukrajinských válečných uprchlíků. Ti zde mají přístup ke vzdělání, lékařské péči a sociálním službám.

„Koordinovaná pomoc předpokládá participaci Česka na obnově Ukrajiny po ukončení války. U mezinárodního společenství má česká účast velmi dobrou odezvu. Máme unikátní postavení založené na zkušenostech a dobrém jménu,“ vysvětlil náměstek. Doplnil, že Česká republika v září přijala do všech druhů škol přes 50 tisíc ukrajinských dětí. 

Podle Kozáka jsme byli první, kdo se Ukrajině rozhodl poskytnout tanky či helikoptéry. Navíc čeští občané během prvních několika týdnů vybrali v rámci neziskových a humanitárních organizací více než miliardu. 

Vláda v lednu zřídila pozici vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny, jak připomněl Kozák. „Sami Ukrajinci si české solidarity velmi cení. Projevilo se to v intenzitě kontaktů mezi vedeními obou zemí. Ministr Lipavský byl na Ukrajině třikrát. Navíc probíhá nespočet kontaktů na pracovní úrovni.“ 

Vnímání Ukrajiny napříč evropskou politickou scénou se během posledního roku zintenzivnilo. České republice se ve spolupráci s Evropskou unií podařilo zachovat ukrajinskou agendu a v průběhu předsednictví v Radě ministrů se Praha snažila sjednocovat postoj všech členských zemí. „Dynamický vztah podpory musíme zachovat i po skončení předsednictví. Potřebujeme udržovat vysokou úroveň vědomí, že podpora Ukrajiny je v zájmu všech zemí Evropské unie. Věříme, že budeme nadále motorem podpory ukrajinské agendy,“ vylíčil náměstek.