Kolik činí minimální důstojná mzda? Za uplynulý rok výrazně stoupla

V roce 2021 činila minimální důstojná mzda v regionech 31 146 korun, v Praze 36 717 korun. Nárůst v uplynulém roce způsobila zejména vysoká inflace, když nominální mzdy rostly pomaleji než spotřebitelské ceny. Pod úrovní minimální důstojné mzdy se tak ocitlo o 800 tisíc pracovních úvazků víc než v roce 2021.

Minimální důstojná mzda se dostala na úroveň průměrné mzdy, která loni v ČR činila 40 353 korun. Minimální mzda se naposledy zvýšila 1. ledna o 1100 korun za měsíc na 17 300 Kč. Za hodinu to dělá 103,80 Kč za hodinu, uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí.

"Vysoký růst cen se koncentruje v oblasti základních potřeb, které mají větší dopad na nízkopříjmové zaměstnance," upozornil ekonom Jan Bittner. Připomněl, že nominální mzdy inflaci nepokrývají. "Sledujeme politické tlaky, aby mzdy nadále nerostly tak vysokým tempem, protože by údajně hrozila mzdově-inflační spirála," dodal.

Menší než minimální důstojnou mzdu mají častěji ženy než muži. Týká se to 68 procent pracovních úvazků žen a 53 procent pracovních úvazků mužů. "Důvodem je mzdová nerovnost mezi muži a ženami, která je v Evropě nadprůměrná," řekl Bittner.

Minimální důstojná mzda se počítá na základě aktuálních cen, jakou výši by musela mít odměna za práci za běžnou pracovní dobu, aby pracujícím a jejich domácnostem poskytla dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Lidé by z ní měli pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas, zaplatit další důležité výdaje a také něco uspořit pro případ neočekávaných okolností.

Menší než minimální důstojnou mzdu častěji pobírají ženy než muži. Týká se to 68 procent pracovních úvazků žen a 53 procent pracovních úvazků mužů. Důvodem je nadprůměrná mzdová nerovnost mezi muži a ženami v rámci Evropy. 

Podle odborníků z platformy je jedním z důvodů, proč jsou mzdy v Česku pod úrovní minimální důstojné mzdy, slabší postavení zaměstnanců. "Jedním z důvodů, proč je u nás tlak na navýšení mezd nižší než jinde v EU, je naše relativně nízká odborová organizovanost. Slabou pozici pracujících umocňuje také fakt, že se u nás vyjednává převážně na podnikové a nikoli sektorové úrovni, jak to je běžné například v Německu," uvedla Kateřina Smejkalová z nadace Friedrich-Ebert-Stiftung, která má blízko k německé sociální demokracii.