Kvůli energetické krizi 11 procent domácností výrazně omezilo výdaje na zdravotní péči a jídlo

Energetická krize donutila 11 procent domácností k výraznému omezení základních výdajů na zdravotní péči či jídlo. Dalších 46 procent muselo omezit některé volnočasové aktivity nebo opatrněji hospodařit s rodinným rozpočtem. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, který má ČTK k dispozici. 

Češi podle něj zatím zvládají krizi lépe, než ještě vloni očekávali, přes 44 procent lidí hospodaří bez omezení. Pomohly k tomu i úsporná opatření, jež provedla více než polovina domácností. Obavy z dalších negativních dopadů krize ovšem přetrvávají, úspory tak budou pokračovat.

Aktuální výsledky průzkumu jsou podle agentury příznivější, než byla očekávání zjištěná loni v souvislosti s růstem cen energií. Výrazné omezení základních výdajů na jídlo, oblečení nebo zdravotní péči, případně i nutnost půjčky letos deklarovalo 11 procent domácností. Loni v létě takové kroky čekalo až 38 procent lidí. Nižší je oproti očekáváním i omezení výdajů na volnočasové aktivity, jako jsou například dovolená nebo návštěva kulturních akcí či restaurací. Výrazně naopak proti loňským predikcím přibylo lidí, kteří své výdaje nijak neomezili, z loňských osmi procent na 44 procent.

"V polovině loňského roku, kdy byla situace v důsledku války na Ukrajině a začínající energetické krize velmi nejistá, panovaly poměrně vysoké obavy domácností ze zvládnutí situace. Dnes vidíme, že přijatá opatření nejen v podobě zastropování cen, ale i úsporných opatření na straně domácností, vedla ke stabilizaci situace,“ řekl k výsledkům analytik společnosti Ipsos Michal Straka.

Obavy z rostoucích nákladů na domácnost ovšem přetrvávají, i když jsou podle agentury mírně nižší než loni. V příštích třech měsících očekává růst výdajů 59 procent Čechů, což je nejméně od listopadu 2021. Největší obavy podle průzkumu mají nízkopříjmové domácností. Do budoucna se pak výrazného dopadu vyšších cen energií obává 18 procent domácností, u nízkopříjmových domácností je to 35 procent.

Většina lidí předcházela negativním důsledkům úspornými opatřeními na energie. Podle průzkumu je udělalo 55 procent domácností, dalších 17 procent je plánuje. Nejčastěji šlo o výměnu spotřebičů či žárovek za úspornější, což provedlo 26 procent domácností. Ke stavebním úpravám přistoupilo asi 21 procent respondentů.

Domácnosti také šetřily spotřebu energií, například 43 procent častěji využívalo sprchu místo vany, 42 procent instalovalo LED osvětlení, 38 procent nezakrývalo radiátory, 35 procent optimalizovalo nastavení lednice nebo 29 procent snížilo teplotu během noci či pobytu mimo domov.

Zájem o informace, jak efektivně ušetřit na energiích, také roste. "Řada zákazníků se už zorientovala v základních úsporných opatřeních, stoupá ale počet těch, kteří očekávají detailnější rady od dodavatelů. Jde jak o domácnosti, které se nyní chystají na realizaci konkrétních úspor, tak o domácnosti, které už je provádějí a chtějí se ujistit, že se vydaly správnou cestou,“ uvedl generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Společnost proto letos spustila sérii kurzů pro zájemce o energeticky úsporná opatření. Kurzy bude organizovat po celý letošní rok, do prvního z nich se podle ČEZ přihlásilo 16.000 zájemců. Další kurzy se budou věnovat například instalaci fotovoltaik, energetické náročnosti nemovitostí nebo žádostí o podporu od státu.

Aktuální průzkum se uskutečnil letos v lednu, kdy bylo dotazováno 5005 respondentů. Výsledky agentura porovnávala s průzkumem z loňského června, kdy se tázala 5076 lidí.

Související

Více souvisejících

Energetika Lidé

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 4 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 8 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy