Kvůli energetické krizi 11 procent domácností výrazně omezilo výdaje na zdravotní péči a jídlo

Energetická krize donutila 11 procent domácností k výraznému omezení základních výdajů na zdravotní péči či jídlo. Dalších 46 procent muselo omezit některé volnočasové aktivity nebo opatrněji hospodařit s rodinným rozpočtem. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, který má ČTK k dispozici. 

Češi podle něj zatím zvládají krizi lépe, než ještě vloni očekávali, přes 44 procent lidí hospodaří bez omezení. Pomohly k tomu i úsporná opatření, jež provedla více než polovina domácností. Obavy z dalších negativních dopadů krize ovšem přetrvávají, úspory tak budou pokračovat.

Aktuální výsledky průzkumu jsou podle agentury příznivější, než byla očekávání zjištěná loni v souvislosti s růstem cen energií. Výrazné omezení základních výdajů na jídlo, oblečení nebo zdravotní péči, případně i nutnost půjčky letos deklarovalo 11 procent domácností. Loni v létě takové kroky čekalo až 38 procent lidí. Nižší je oproti očekáváním i omezení výdajů na volnočasové aktivity, jako jsou například dovolená nebo návštěva kulturních akcí či restaurací. Výrazně naopak proti loňským predikcím přibylo lidí, kteří své výdaje nijak neomezili, z loňských osmi procent na 44 procent.

"V polovině loňského roku, kdy byla situace v důsledku války na Ukrajině a začínající energetické krize velmi nejistá, panovaly poměrně vysoké obavy domácností ze zvládnutí situace. Dnes vidíme, že přijatá opatření nejen v podobě zastropování cen, ale i úsporných opatření na straně domácností, vedla ke stabilizaci situace,“ řekl k výsledkům analytik společnosti Ipsos Michal Straka.

Obavy z rostoucích nákladů na domácnost ovšem přetrvávají, i když jsou podle agentury mírně nižší než loni. V příštích třech měsících očekává růst výdajů 59 procent Čechů, což je nejméně od listopadu 2021. Největší obavy podle průzkumu mají nízkopříjmové domácností. Do budoucna se pak výrazného dopadu vyšších cen energií obává 18 procent domácností, u nízkopříjmových domácností je to 35 procent.

Většina lidí předcházela negativním důsledkům úspornými opatřeními na energie. Podle průzkumu je udělalo 55 procent domácností, dalších 17 procent je plánuje. Nejčastěji šlo o výměnu spotřebičů či žárovek za úspornější, což provedlo 26 procent domácností. Ke stavebním úpravám přistoupilo asi 21 procent respondentů.

Domácnosti také šetřily spotřebu energií, například 43 procent častěji využívalo sprchu místo vany, 42 procent instalovalo LED osvětlení, 38 procent nezakrývalo radiátory, 35 procent optimalizovalo nastavení lednice nebo 29 procent snížilo teplotu během noci či pobytu mimo domov.

Zájem o informace, jak efektivně ušetřit na energiích, také roste. "Řada zákazníků se už zorientovala v základních úsporných opatřeních, stoupá ale počet těch, kteří očekávají detailnější rady od dodavatelů. Jde jak o domácnosti, které se nyní chystají na realizaci konkrétních úspor, tak o domácnosti, které už je provádějí a chtějí se ujistit, že se vydaly správnou cestou,“ uvedl generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Společnost proto letos spustila sérii kurzů pro zájemce o energeticky úsporná opatření. Kurzy bude organizovat po celý letošní rok, do prvního z nich se podle ČEZ přihlásilo 16.000 zájemců. Další kurzy se budou věnovat například instalaci fotovoltaik, energetické náročnosti nemovitostí nebo žádostí o podporu od státu.

Aktuální průzkum se uskutečnil letos v lednu, kdy bylo dotazováno 5005 respondentů. Výsledky agentura porovnávala s průzkumem z loňského června, kdy se tázala 5076 lidí.

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Evropa na pozadí energetického šoku zvažuje návrat k jaderným elektrárnám

Evropa se znovu ocitá v sevření energetického šoku, který nutí rodiny i průmyslové podniky s obavami sledovat nekontrolovaný růst cen plynu a pohonných hmot. Zatímco britská vláda nabádá občany ke klidu, Evropská komise již přistoupila k doporučením, aby lidé omezili cestování a v maximální možné míře pracovali z domova. Tato situace vyvolává naléhavou otázku, zda je cestou k záchraně renesance jaderné energetiky.
Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

Více souvisejících

Energetika Lidé

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií

Média nedáme. Tisíce studentů napříč celým Českem vyrazily do ulic

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Agrofert

Česko obnovuje dotace pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se rozhodl obnovit administraci a vyplácení dotací pro koncern Agrofert. K tomuto kroku přistoupil na základě vlastních právních analýz, které si nechal vypracovat u externích advokátních kanceláří. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí

Prezident Donald Trump se v úterý odpoledne sešel se svým týmem pro národní bezpečnost v Bílém domě, aby rozhodl o dalším postupu ve vztahu k Íránu. Termín vypršení příměří se neúprosně blížil a vládní letoun Air Force Two byl připraven na základně Andrews k odletu viceprezidenta JD Vance do Pákistánu. Administrativa se však potýkala s problémem v podobě naprostého mlčení ze strany Teheránu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Počasí

Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat

Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Německá fotbalová liga - Bundesliga

Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane

Když bylo minulý týden oznámeno, že na post trenéra Unionu Berlín usedne jako historicky první žena-trenérka v mužské fotbalové bundeslize místo odvolaného Steffana Baumgarta Marie-Louise Etaová, strhla se mezi fanoušky značná vlna nevole. Přestože klub za svým rozhodnutím stojí a trenérku před kritickými hlasy chrání, jeho vedení už se nechalo slyšet, že stálou trenérkou se Etaová nestane. A to i v případě, kdyby se Etaové po zbytek této sezóny dařilo. Úvodní zápas v této roli už má Etaová za sebou. V zápase s Wolfsburgem však její Union Berlín prohrál 1:2.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Péter Magyar

Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua

Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar v pondělí oznámil zásadní změnu postoje své země vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu. Uvedl, že pokud by na maďarské území vstoupil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, bude muset být zatčen. Na Netanjahua vydal tento mezinárodní soud zatykač kvůli obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

včera

Babišova vláda neposkytne letoun Vystrčilovi pro cestu na Tchaj-wan. Poklonkování Číně, tvrdí opozice

Vláda premiéra Andreje Babiše odmítla poskytnout vládní letoun předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi pro jeho plánovanou pracovní cestu na Tchaj-wan. Předseda horní komory parlamentu měl v úmyslu vycestovat na přelomu května a června v doprovodu podnikatelské delegace. Podle vyjádření premiéra však vláda tento požadavek na využití armádního speciálu neschválila.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy