Ministerstvo navrhuje nevydávat víza i Rusům a Bělorusům, kteří mají i jiné občanství

Ministerstvo zahraničí navrhuje nevydávat víza také Rusům a Bělorusům, kteří mají i jiné státní občanství. Novelu nařízení vlády projedná ve středu vláda. Kabinet Spolu a Pirátů se STAN krátce po loňském ruském útoku na Ukrajinu rozhodl o zastavení vydávání víz ruským a později též běloruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Platnost rozšířeného nařízení se má prodloužit do konce března 2024.

Žádosti o oprávnění k pobytu v Česku, které podají na zastupitelském úřadu Rusové či Bělorusové, jsou považovány podle platné právní úpravy za nepřijatelné. To znamená, že o nich není vedeno žádné řízení. Nově by se měl zákaz vztahovat i na občany Ruské federace a Běloruska, kteří jsou současně občanem jiného státu.

Současně úřad navrhuje rozšířit výjimky z nepřijatelnosti žádostí o udělení oprávnění k pobytu Ukrajinců v ČR na zastupitelských úřadech na Ukrajině. Aktuálně výjimka platí pro Ukrajince, kteří žádají o pobytové oprávnění za účelem studia a kterým byla udělena dočasná ochrana v jiné zemi EU, nebo o ni požádali. Podle stávající legislativy byla jiná žádost o oprávnění k pobytu v ČR podaná na zastupitelských úřadech nepřijatelná.

Výjimka by se mohla rozšířit na žádosti za účelem sloučení rodiny, vědeckého výzkumu a studia, dále pak žádosti českých krajanů o trvalý pobyt a rovněž na žádosti o modrou kartu, to znamená pro zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci, uvedl resort v důvodové zprávě. Posledně zmiňované žádosti budou moci být podány pouze držiteli dočasné ochrany v jiných zemích EU či těmi, kteří o dočasnou ochranu požádali.

"Institut dočasné ochrany je a bezpochyby zůstane základním a vhodným nástrojem pro umožnění pobytu cizinců prchajících před válkou na Ukrajině, na druhou stranu se s prodlužující dobou konfliktu jeví jako vhodné umožnit už teď získání jiného pobytového oprávnění v ČR těm cizincům, u nichž lze předpokládat, že v ČR setrvají i po skončení konfliktu," uvedlo ministerstvo.

Úřad naopak rozhodl, že zatím nebude obnoven příjem žádostí o pobyt za účelem výdělečné činnosti s výjimkou žádostí o modré karty u těch osob, které již nyní nepobývají na území Ukrajiny. Dále navrhuje žádosti za účelem studia omezit na studium v akreditovaných studijních programech na vysoké škole a studium v rámci stipendijních pobytů na základě platných mezinárodních smluv nebo rozhodnutí české vlády.

Návrh nařízení vlády se předkládá s rozporem s ministerstvem kultury, které žádalo o rozšíření výjimky i na výkon zaměstnání, které je přínosem pro Česko z kulturního hlediska. Česká diplomacie k tomu nepřistoupila, mohlo by to podle ní být v rozporu se směrnicemi EU a zastupitelské úřady by měly problém s výkladem neurčitého pojmu "přínos z kulturního hlediska", uvádí.

"MZV do budoucna plánuje další rozšiřování okruhu přijímaných žádostí, s ohledem na vývoj bezpečnostní situace na Ukrajině však nelze prozatím tento krok časově blíže určit," dodal resort.

Související

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie. Původní zpráva

Prioritou české zahraniční politiky je kromě Ukrajiny i Indie. MZV popsalo cíle nových konzulátů

Mluvčí českého Ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake pro EuroZprávy.cz vyčíslil, kolik stojí provoz některých zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí. Dopady vládního návrhu sankčního balíčku na chod zahraniční diplomacie prozatím nejsou známé. Česká diplomacie nicméně hraje důležitou roli v boji proti ruské agresi. Podílí se na různých opatřeních, která efektivně působí vůči nelegální činnosti Moskvy. Nově mezi nimi je například zápis patriarchy Kirilla na sankční seznam ČR. Čeští diplomaté se podíleli mimo jiné na vyloučení Ruské federace z Rady Evropy.  

Více souvisejících

ministerstvo zahraničí víza Rusko Bělorusko

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 33 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Záplavy na Ukrajině: Výbuchy zřejmě přišly zevnitř, Kachovka by zvenčí odolala jadernému úderu

Rusové kvůli záplavám ztrácejí pozice, uvedl Institut pro studium války. Nyní už jsou některé osady na pravém břehu Dněpru mimo dosah ruského ostřelování. Dramatická situace způsobená zničením přehrady Nová Kachovka se však stále stupňuje. Ukrajinský prezident Zelenskyj vytkl mezinárodním organizacím, že ani přes výzvy dosud nevyslaly pomoc. Ten v dopoledních hodinách dorazil do Chersonu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce zabránit EU v pořádání klimatického summitu COP29

Podle interních e-mailů, které získala agentura Reuters, Rusko plánuje zablokovat možnost zemím Evropské unie hostit příští rok mezinárodní jednání OSN o klimatu COP29. Tento krok může představovat potenciální překážku pro Bulharsko, které jako člen EU a chtělo získat právo pořádat konferenci. Další zvažované země jsou Ázerbájdžán a Arménie. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Bělgorod, ilustrační fotografie.

"Jsme v Rusku, nebo kde?" Moskva ignoruje utrpení lidí v Bělgorodské oblasti

Do Ruska dorazila plnohodnotná válka, upozornil nezávislý ruský server Meduza. Má obrovské dopady na život ve městě Šebekino v Bělgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou. Čtyřicetitisícové město údajně už několik týdnů prožívá neustálou palbu, na začátku června místní úřady rozhodly o evakuaci obyvatel. Federální pomoc z Moskvy ale nepřichází, šéf wagnerovců Prigožin se dokonce „obává“ nasazení jaderné zbraně. 

před 3 hodinami

Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Na Ukrajinu by mohli zamířit vojáci ze zemí NATO, tvrdí bývalý tajemník aliance

Bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Rasmussen uvedl, že skupina zemí NATO může být ochotna vyslat na Ukrajinu vojáky, pokud členské státy včetně USA neposkytnou na summitu ve Vilniusu hmatatelné bezpečnostní záruky. Na jeho prohlášení upozornil server Guardian. Šlo by o závažné překročení červených linií vytyčených Ruskem, o kterých neustále hovoří Vladimir Putin, zatímco chrastí jadernými zbraněmi. 

před 3 hodinami

Ivo Vondrák (ANO).

Vondrák rezignoval. Novým hejtmanem Moravskoslezského kraje bude Krkoška

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák v úvodu zasedání krajského zastupitelstva rezignoval na svou funkci. Původně mu hrozilo, že ho dnes zastupitelstvo samo odvolá. Vondrák, podobně jako někdejší ostravský primátor Tomáš Macura (oba zvolení za ANO) podpořili v prezidentské volbě Petra Pavla proti svému stranickému šéfovi Andreji Babišovi. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Pohonné hmoty v Česku nadále zdražují

Pohonné hmoty v Česku zdražují. Průměrná cena benzinu stoupla za poslední týden o 22 haléřů na 36,89 koruny za litr, což je nejvíc za poslední čtyři týdny. O 18 haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 31,24 koruny.

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

Jens Stoltenberg je norský ekonom a politik, předseda Norské strany práce a bývalý ministerský předseda Norska, v současnosti generální tajemník NATO.

Stoltenberg vzkázal Kyjevu, že NATO nechává dveře do aliance otevřené

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve středu opětovně zdůraznil důležitost podpory Ukrajiny ze strany členských států. Kyjev se chce stát po konci probíhajícího konfliktu se sousedním Ruskem členem spolku. Stoltenberga navíc příští týden čeká jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě. 

včera

Pence zahájil kampaň ostrou kritikou Trumpa. Obvinil ho z nadřazování se nad ústavu

Někdejší americký viceprezident Mike Pence ve středu ve státě Iowa oficiálně zahájil svou prezidentskou kampaň. Ihned se pustil do ostré kritiky Donalda Trumpa. Oba politici si od sebe přitom od konce druhého jmenovaného v Bílém domě drželi odstup.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy