Na podzim se plánovaly vrátit z Česka na Ukrajinu tři čtvrtiny uprchlíků

Loni v listopadu terénní pracovníci vedli rozhovory s 1384 dospělými s dočasnou ochranou ve 30 městech a obcích v devíti krajích. Autoři podotkli, že zjištění jsou reprezentativní pro daný čas a místa, ne pro všechny uprchlíky v ČR.

Průzkum je součástí projektu o vysídlení s názvem Displacement Tracking Matrix (DTM). Začal loni v červnu. Má mapovat pohyb a potřeby vysídlených. Rozhovory s respondenty vedou a dotazníky s nimi vyplňují vyškolení terénní pracovníci.

Loni na podzim 85 procent dotázaných tvořily ženy. Víc než čtyři pětiny uprchlíků pocházely z měst, necelá pětina z venkova. Téměř polovina respondentů přišla z okupovaných východních oblastí. Desetina pak byla z Kyjeva. Víc než tři pětiny lidí řekly, že při útěku zažily střelbu či bombardování. Podíl těch, kteří pocházejí z měst, se proti létu zvedl. Přibylo i osob, které měly zkušenost s ostřelováním či bombami.

Cesta do Česka trvala uprchlíkům v průměru čtyři až pět dní. Nejvíc dotázaných Ukrajinu opustilo loni v březnu a dubnu, vyšší podíl byl pak i v říjnu. Do ČR zamířili respondenti většinou proto, že tu měli přátele a příbuzné. Někteří se přidali k ostatním, kteří sem jeli. Celkem 16 procent lidí uvedlo, že neměli kam jít. Pro část příchozích hrál roli i systém ochrany.

Polovina odpovídajících uvedla, že má děti. Většinou přijely s nimi. Pětině z nich nebylo ještě pět let. Celkem 17 procent dotázaných žen tvořily vdovy, mezi muži byla čtyři procenta vdovců. Čtvrtině mužů a 15 procentům žen bylo víc než 60 let.

Návrat na Ukrajinu plánovalo na podzim 73 procent dotázaných. Čtvrtina neměla v úmyslu se z Česka stěhovat. Dvě procenta respondentů se chtěla vypravit jinam do Evropy či mimo ni, a to hlavně za blízkými. Celkem 37 procent dotázaných bydlelo na podzim v Česku už nejméně půl roku na stejném místě.

Byt či domek si na trhu pronajala čtvrtina dotázaných. Další čtvrtina pak žila zdarma u blízkých či cizích lidí. Asi 36 procent pobývalo v hotelích či ubytovnách, dalších devět procent v hromadném ubytování.

Podle výsledků ubylo lidí, kteří neměli peníze na pokrytí životních nákladů. Loni v létě to uvedla skoro polovina. Na podzim to byla čtvrtina. Tři čtvrtiny naopak sdělily, že finance na zajištění života mají. Čtvrtina spoléhala na podporu od úřadů a pětina měla příjem ze zaměstnání. Víc než pětina měla úspory a pomoc od blízkých. Pětina respondentů řekla, že o humanitární dávku vůbec nežádala.

Naopak postupně přibylo těch, kteří měli práci. Loni v létě pracovalo v Česku 16 procent dotázaných a dalších 55 procent si místo hledalo. Na podzim práci mělo 34 procent dotázaných a 43 procent si ji hledalo.