Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo výjimečné finanční příspěvky ve výši 4,8 miliardy korun mezi tři přímo řízené fakultní nemocnice. Tyto prostředky měly být použity na oddlužení, odměny pro pracovníky vystavené riziku nákazy covid-19 a pro provoz záložní polní nemocnice v Praze – Letňanech. Rozdělení ale proběhlo bez následné kontroly využití těchto finančních prostředků.
Některé z těchto nemocnic však neefektivně a v rozporu se stanovenými podmínkami nakládaly s finančními prostředky určenými na jejich oddlužení. Ačkoliv ministerstvo avizovalo zvýšený dohled nad hospodařením nemocnic po oddlužení, tento slib nebyl naplněn.
Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) během kontroly hospodaření Fakultní nemocnice Bulovka (FNB), Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) v Praze a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) spolu s Ministerstvem zdravotnictví (MZd), které je jejich zřizovatelem. Kontrola zahrnovala období od roku 2019 do roku 2021 a zahrnovala i okolní období.
V průběhu této kontroly bylo zjištěno, že tyto nemocnice většinu léčiv a zdravotnických pomůcek nakupovaly mimo standardní proces zadávacího řízení. Již dříve NKÚ ve své kontrolní akci č. 17/19 na tento problém upozornil.
Tyto kontrolované fakultní nemocnice opakovaně zaznamenávaly kumulovanou ztrátu ve svém hospodaření, kterou nebyly schopny pokrýt zlepšenými hospodářskými výsledky. Ministerstvo zdravotnictví v roce 2020 přišlo s řešením této finanční situace prostřednictvím jednorázového příspěvku na oddlužení ve výši 3,4 miliardy korun. NKÚ zjistil, že Fakultní nemocnice Bulovka použila pouze 9,3 milionu korun z těchto prostředků na oddlužení, zatímco Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně tuto částku překročila a použila 646,2 milionu korun.
Tyto částky byly využity mimo stanovené podmínky, například na úhradu závazků před splatností. FNB a FNUSA také nesplnily své úkoly nejefektivnějším způsobem, což mělo za následek dodatečné náklady na úroky a poplatky v celkové výši 105,6 milionu korun mezi lety 2016 až 2022 (67,1 milionu korun u FNB a 38,5 milionu korun u FNUSA). FNB také neuskutečnila úspory ve výši 21,3 milionu korun, jelikož uhradila dlouhodobé závazky před jejich splatností spolu s odpovídajícími úroky.
Podle zjištění NKÚ bylo oddlužení nemocnic v roce 2020 spíše ad hoc řešením, které se zabývalo důsledky zadlužení, aniž by se zaměřilo na jeho kořenové příčiny.
Ministerstvo zdravotnictví poskytlo další výjimečné příspěvky ve výši 1,4 miliardy korun těmto nemocnicím na odměny pro pracovníky vystavené riziku nákazy covid-19 a na provoz záložní polní nemocnice v Praze – Letňanech. Přestože šlo o provozní náklady, NKÚ odhalil, že MZd hradilo i investiční výdaje ve výši 1,4 milionu korun. Dále bylo ministerstvem refundováno 1,5 milionu korun na nákup majetku, který nemocnice FNB nepoužila pro provoz záložní polní nemocnice.
NKÚ také prověřil nákupy léčiv a zdravotnických pomůcek. Zjistilo se, že tyto fakultní nemocnice většinu těchto produktů pořizovaly mimo standardní zadávací řízení, často na základě přímých objednávek. Kontrola provedená na vzorku 15 druhů centrálních léků a 15 druhů léků z kategorie ATC – J (antiinfektiva) v hodnotě téměř 123 milionů korun ukázala, že tyto nemocnice většinu nákupů realizovaly mimo formální zadávací proces, a to až do 99 % nákupů. Tato situace byla v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, i když tyto fakultní nemocnice jako veřejní zadavatelé byly povinny dod
Související
NKÚ: Česko není připraveno na krize a mimořádné události, obrana neumí účinně využívat peníze
Policie šetří nájemnou vraždu. Úřednice chtěla nechat zabít manžela
nkú , ministerstvo zdravotnictví , nemocnice
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 1 hodinou
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák