Rychlostudenti třeste se. Ministr Chládek na vás upletl bič

Ministr Chládek poslal do připomínkového řízení návrh novely vysokoškolského zákona, který mimo jiné obsahuje i jasná pravidla, jak postupovat v případě pochyb o závěrečné práci, zkoušce či samotném studiu.

V takovém případě bude moci rektor využít přezkumného řízení do tří let od vykonání závěrečné zkoušky či obhajoby závěrečné práce. Pokud by byly tyto pochyby potvrzeny, podvádějící student by přišel o akademický titul. O tom rozhodne rektor, který se bude radit s komisí.

Pokud podvádějící student získal zaměstnání díky akademickému titulu, který mu však bude odebrán, jeho rozhodnutí učiněná v práci budou nadále platná.

Profesorka politologie a šéfka Akreditační komise Vladimíra Dvořáková upozorňuje ve vyjádření pro Právo na citlivost tématu: „Je tu velká obava, protože to se dělo po roce 1968. Ale jsem přesvědčena, že v případech, kde studium probíhalo nestandardně, anebo se ukáže, že práce docenta byla opsaná z archívu, je přezkum namístě."

Je to dostačující?

Krok, ke kterému se ministr Chládek odhodlal, je zajisté na místě. V oblasti vysokého školství je však ještě další problém – co udělat se studenty, kteří vystudovali na pochybné vysoké škole? A získali tak tituly nesrovnatelně snáze oproti jiným vysokoškolákům?

Vysoké školství je postupně degradováno tak, jako byla kdysi degradována maturita. Dřív byla maturita skutečným úspěchem, dnes je takřka povinností. Postupně se do takového postavení dostává i bakalářský titul a titul magistra. Na většinu pracovních míst nemáte šanci se dostat, pokud nemáte titul, i když je mnohdy zaměstnavateli ukradené, odkud ten titul máte.