Putin zahodil vztahy se Západem, Sobotka se zachoval jako Nečas, tvrdí analytik

Europoslanec Tomáš Zdechovský včera v České televizi prohlásil, že Evropská unie nás vnímá jako silného partnera. Vnímáte to z pohledu analytika podobně?

Sobotkova vláda se na rozdíl od přechozích kabinetů začala chovat v evropských záležitostech kooperativně a konstruktivně. Kabinet měl dvě slabé chvilky: zaprvé při výběru komisařky, jehož proces byl nedůstojný, přestože finální výběrem je kvalitní kandidátka. Zadruhé, současné vyjádření premiéra ohledně přípravy dalšího kola protiruských sankcí. Premiér se zachoval přesně jako jeho předchůdce Petr Nečas – dopředu avizoval, že do dohody může hodit vidle, aniž by jakýkoliv text viděl.

Premiér Sobotka chystané sankce neformálně odmítl ještě předtím, než znal jejich přesné znění, což mu mnozí vyčítají. Jak taková věc působí na další členy a členské státy Evropské unie?

Tento krok premiéra byl opravdu zbytečný a vnímám jej jako chybu, zejména ze symbolického důvodu. Premiér přirozeně jako zodpovědný státník musí zvážit a se svým kabinetem zanalyzovat případné dopady sankcí. Nicméně když dopředu říká, že může nesouhlasit, což nikdo nezpochybňuje, říká našim spojencům, že bude vážit každou korunu v okamžiku, kdy si Rusko porcuje část Ukrajiny. Předseda vlády mohl v klidu počkat na konkrétní návrhy sankcí, v zákulisí o nich jednat a až následně případně odmítat části návrhů, pokud by byly opravdu nepřijatelné. Nic ho nenutilo k tomu se dopředu vymezovat.

Vláda dnes návrh sankcí obdržela a část koalice nadále trvá na jejich odmítnutí. Nemůže to Českou republiku v očích Evropské unie nějak poškodit? Nevypadá to, že nejsme schopni prosazovat společný zájem?

Pokud vím, vláda zatím řekla, že si návrhy sankcí detailně projde. Předčasná hrozba odmítnutí nás však zařadila do skupiny nelichotivých partnerů - Orbánova Maďarska, které je ruským trojským koněm v EU - jeho vláda dostala od Kremlu velmi výhodný a utajovaný kontrakt na jadernou elektrárnu, tato země je po ruském způsobu na deklarované cestě pryč od liberální demokracie. Dalšími zeměmi v této skupině jsou Slovensko či Kypr, který je považován za překladiště ruských peněz.

Část slovenských politiků podobně jako u nás sankce také odmítá. Premiér Fico nedávno Bruselu uvedl, že "dosavadní sankce postoj Ruska nezměnily". Jaký výsledek mohou přinést další sankce?

Hlavní otázkou, na kterou musí odpovědět politici na úrovni premiérů, je - co je naším cílem. Podle mého názoru by jím mělo být zastavit pronikání ruských jednotek na Ukrajinu. Je evidentní, že Vladimír Putin hodil přes palubu dvě dekády sbližování se se Západem a nás z jeho vůle čeká postupné i razantní odstřihávání se od Ruska - politicky i ekonomicky. Přestože se Západ pokoušel Kremlu podávat pomocnou ruku i otevřenou náruč. V tom případě nemáme mimo různých typů sankcí jiné možnosti, než je vojenská intervence či pomoc Ukrajincům, která je zatím mimo hru. Nedělat nic je morálně i historicky neobhajitelné. Jednání jsou zatím evidentně neúspěšná – zatímco se v Minsku jedná, ruské jednotky ničí části východní Ukrajiny. To dnes uznává celý západní svět.

Podle premiéra by se primárně mělo postupovat tak, aby se co nejvíce zohlednily zájmy ČR a EU. Evropa by podle jeho slov neměla sankcemi sama sebe poškozovat. Hrozí, že sankce v konečném důsledku více poškodí EU, než Rusko?

Odpověď na tuto otázku nyní hledají vládní i komisní analytici. V tomto konkrétním případě je systémově velmi dobře, že probíhá diskuze mezi 28 členskými státy (a jejich analytiky) a Komisí, tudíž se i za avizovaný týden dají obrousit případné nedostatky. Bude se vést politická debata o nastavení sankcí právě tak, aby plnily cíl za přijatelnou cenu.

Má Česká republika nějakou možnost, jak zasáhnout do finálního znění sankcí tak, aby s nimi souhlasila a podpořila je?

Rozhodně ano, i v těchto hodinách probíhají intenzivní konzultace a diskuze. V následujících dnech o konkrétních detailech budou jednat stálí představitelé členských států. Nyní je jen na české exekutivě, které konkrétní části si označí jako prioritní a jak bude schopna v evropských hlavních městech dojednat koalice, aby došla k finální verzi, která pro Česko bude přijatelná.

Může se vláda připojit pouze k některým částem sankcí, nebo musí souhlasit, popř. nesouhlasit s celým finálním zněním?

Dá se očekávat, že se vláda připojí k celému dojednanému dokumentu, který bude právně závazný v celé EU. Možnou variantou je jeho zablokování, ke kterému by se musela složit poměrně široká koalice.

Předpokládáte tedy, že vláda nakonec sankce podpoří? Měla by tak učinit?

Znám dnes jen předběžný návrh k diskuzi, ale předpokládám, že podpoří. Ovšem je na vládě, aby seriózně analyzovala jejich dopady a pokud by zjistila, že dopady jsou neúnosné, pak aby vedla vážnou debatu a vysvětlovala svou pozici. Pokud by se kabinet rozhodl proti sankcím vystoupit, musí říci, jakou alternativu nabízí.