Pakosta (ODS): Budeme regulovat i sex?

Hlasoval jsem proti tzv. zahrádkářskému zákonu, který do Senátu poslali poslanci. Přestože jsme ho s kolegy senátory odmítli a poslali zpět, sněmovna ho prohlasovala znovu. Naštěstí ho vetoval prezident. Rád bych teď uvedl důvody, proč jsem proti tomu.

Musím říci, že mne někdy až překvapuje, kolik v České republice existuje různých koníčků, od těch tradičních až po koníčky skutečně exotické. Když se podíváme do internetového vyhledávače, najde nám v abecedním pořadí všechno možné od akvaristiky přes háčkování, chovatelství všeho možného, malování na hedvábí i na lidské tělo, sběratelství, turistiku vysokohorskou, vinařskou i pivní, windsurfing až po žonglování či železniční modelářství. Nesmím zapomenout ani na kaktusářství, což je vášeň mně osobně vlastní, a také na téma dne - ono zmiňované zahrádkaření.

Zaplevelování právního řádu

O všech těchto činnostech můžeme říci, že mají mnohé společné. Jsou to aktivity, které přinášejí lidem radost, jsou kvalitní náplní volného času, lidé se při nich sdružují a také často vedou ke kultivaci osobnosti nebo zušlechťování okolí. Můžeme říci, že jsou to aktivity chvályhodné, společensky přínosné a užitečné a zejména dobrovolné. Nic z výše uvedeného ale neopravňuje zákonodárce, aby do každé této jednotlivé činnosti zasáhli a snažili se ji regulovat a upravovat zákonem.

Česká republika má Občanský zákoník, který obecně stanoví právní rámec pro většinu občanských aktivit a dává občanům možnost si založit zájmová sdružení, která si svou činnost upraví vlastními, pouze pro ně platnými předpisy. A to si myslím je ideální způsob, jak k takovýmto činnostem přistupovat. Zaplevelovat náš právní řád zákony, které platí pouze pro úzce vyhraněné zájmové skupiny, rozhodně není cesta, kterou bych považoval za správnou. Navíc jde dle mého názoru opravdu o normu zbytečnou, protože naprostá většina jejího obsahu se objevuje v jiných, již platných zákonech.

Budeme regulovat i sex?

Již jsem se zmínil, že mojí velkou vášní a zálibou je kaktusářství. Za sebe a za své kolegy ale mohu prohlásit, že jsme nejraději, když se nám stát a politici do naší záliby nepletou a nezasahují do ní více, než je naprosto nezbytné. Protože jakmile k nějakému zásahu ze strany úředního šimla dojde, jsou z toho jen komplikace. Nám se to stalo při vydávání vládního nařízení k trestnímu zákoníku, které kaktusářství výrazně zasáhlo a omezilo a rozhodně nebylo ku prospěchu věci.

Předpokládám, že naprostá většina zahrádkářů svou činnost vykonává kvůli vlastnímu prospěchu - ať už tělesnému, kterým je zlepšení fyzické kondice, pobyt na čerstvém vzduchu, strava obohacená plody z vlastní zahrádky, nebo duševnímu, jako je relaxace, pokračování v rodinné tradici či sepjetí s přírodou. To vše jistě zaslouží ocenění. Při vší úctě k zahrádkářům ale nemohu považovat za spravedlivé, aby jejich činnost byla považována za obecně prospěšnou, když toto označení nemají aktivity sociální, charitativní a podobné, které by si je objektivně zasloužily mnohem víc.

Při projednávání tohoto návrhu zákona v Senátu mě velmi pobavilo a potěšilo vystoupení mého kolegy Tomáše Töpfera, který za podobně přínosnou činnost označil sex. Má naprostou pravdu - sex zlepšuje tělesnou kondici, snižuje cholesterol, vyplavující se endorfiny navozují pocit štěstí, a kdo si hraje, nezlobí. Navíc populační růst, který sex může způsobit, je jistě obecně prospěšný už kvůli nárůstu počtu budoucích daňových poplatníků. Přesto opravdu doufám, že se nedáme cestou tvorby zákonů pro každou lidskou činnost a nepokusíme se sex regulovat zákonem. Zkusme se více řídit zdravým rozumem a prostou lidskou slušností a nebudeme se ztrácet v bludišti, které právní řád našeho státu někdy připomíná.