Zaorálek se postavil Zemanovi: Práce českých velvyslanců si vážím

Zaorálek se se Zemanem kvůli žádosti 232 krajanů o repatriaci sešel minulý pátek. "Řekl jsem panu ministru zahraničí, že jsem hluboce nespokojen s prací českého velvyslanectví v Kyjevě, které nemá dobrý vztah k volyňským Čechům," uvedl ke schůzce Zeman, který seznam žadatelů hodlá 18. října v Lánech předat ministrovi vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD) s prosbou, aby řešení situace napomohl.

"Pan prezident má jinou informaci, která je ale pro mě trochu nejasná. Na základě jedné informace podobného typu těžko budu měnit názor, který si utvářím o někom, s kým pracuju dlouhou dobu," uvedl dnes ministr Zaorálek. Práci ambasády na Ukrajině označil za velmi obtížnou a práce všech českých velvyslanců si prý váží.

Současně vyjádřil pochopení pro obavy příslušníků tamní české komunity ze situace i pro to, že se jich prezident zastává. "Tam jsou lidé ve velmi těžké situaci a on můžeme mít pocit, že jim někdo nevěnuje dostatečnou pozornost. Já si dovedu představit, že tam takové obavy zní," uvedl ministr. Informace, které Zeman má, jsou podle něj ale jen dílčí.

"Já ty obavy nechci shazovat, oni je asi opravdu mají a my s tím musíme něco dělat, ale na to není jednoduchý 'musrt', protože jsou to všechno ukrajinští občané, kteří tam mají například brannou povinnost. To není tak jednoduché říci, my vám tady odvedeme lidi, protože bychom se o tom s ukrajinskou vládou museli bavit a nějakým způsobem jim to vysvětlit," vylíčil Zaorálek.

V letech 1868 až 1880 odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Začali se většinou usazovat ve Volyňské gubernii na západní Ukrajině. Území Volyně bylo dějištěm častých válek. K určitému uklidnění došlo po ukončení polsko- ruské války z let 1919 až 1921. Rižským mírem z 18.3. 1921 byla Volyň rozdělena. Západní část Volyně připadla Polsku, východní část připadla sovětské Ukrajinské republice. Tím se tisíce Čechů dostalo do bolševického područí sovětského komunistického režimu.

Zatímco ve východní Volyni začaly persekuce a procesy proti českým učitelům, statkářům, obchodníkům a inteligenci, na západní Volyni nastala konjunktura. Za 20 meziválečných let si zde Češi upevnili postavení, navázali styky se starou vlastí a jejich životní úroveň vzrostla. Při rozdělení Polska po jeho porážce v roce 1939 byla západní Volyň připojena k Rusku, nejbohatší zemědělci byli prohlášení za kulaky a deportováni na Sibiř. Za 21 měsíců byly deportovány tisíce českých rodin.

Represálie Sovětů byly posléze nahrazeny násilím ze strany Organizace ukrajinských nacionalistů, ale zejména terorem nacistů, kteří na Ukrajině vypálili několik set ukrajinských obcí a masakrovali tamní obyvatelstvo. Dne 13. července 1943 byla Němci přepadena a vypálena obec Český Malín, přičemž lidé včetně starců, žen a dětí byli upálení v budovách zaživa. Celkem se jednalo o 374 českých občanů. Na podzim téhož roku byla nacisty vyvražděna další česká obec Sergijevka-Michna.

Za sovětské éry byli volyňští nejvíce postiženi výbuchem atomové elektrárny v Černobylu roku 1986. Na konci 80. let žilo na Ukrajině ještě deset tisíc Čechů. Na počátku 90. let pozvalo Československo tyto potomky krajanů k návratu do Čech a na Moravu, čehož roku 1993 využilo téměř 2 000 osob, další lidé přišli do Česka v pozdějších letech.