ČR chce vidět Srbsko v EU: Brusel jedná nefér, zlobí se Hamáček

Srbsko zahájilo vstupní rozhovory s EU letos v lednu. Umožnila mu to loňská dubnová dohoda o normalizaci vztahů s Kosovem, jež se jednostranně od Srbska v roce 2008 odtrhlo, a následná řada dílčích ujednání, která vztahy Bělehradu a Prištiny vylepšila. Srbsko dalo nicméně najevo, že nezávislost své bývalé autonomní provincie nadále neuznává.

Unijní představitelé zatím podle médií kvůli tomu žádný tlak na Srbsko nevyvíjejí a výzva k uznání Kosova se neobjevuje ani v dnes zveřejněné doporučující zprávě Evropské komise k Srbsku. Někteří politici členských zemí už ale naznačili, že by to rádi viděli.

"Stejně jako Česko i Srbsko si musí projít celým vyjednávacím procesem a bude muset splnit celou řadu podmínek, stejně jako jsme je museli splnit my," uvedl Hamáček. Podle něho má Srbsko asi nejtěžší cestu do EU a Česko ho chce na ní maximálně podporovat předáváním vlastních zkušeností z integračního procesu.

"Ale já jsem přesvědčen, že Srbsku by měly být kladeny pouze splnitelné podmínky. A je pro mě nepřijatelné, aby byly Srbsku kladeny podmínky, které splnit nemůže nebo které by snad byly v rozporu se srbskou ústavou," prohlásil šéf Sněmovny.

"Chtěla bych poděkovat za názor, že Srbsku by se neměly klást podmínky, které nebyly kladeny jiným státům," dodala k tomu Gojkovičová, která je na své vůbec první zahraniční cestě po dubnovém nástupu do čela srbské Národní skupštiny.Plnoprávné členství v EU označila za prioritu Bělehradu.

K hlavním cílům Evropského partnerství v Srbsku patří konsolidace ústavního pořádku, reforma veřejné správy, reforma soudnictví nebo zajištění plné spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Srbsko by mělo také zabezpečit vládu zákona a fungující demokracii, plně respektovat lidská práva a práva menšin. V ekonomické oblasti by pak k prioritám srbské vlády měla patřit makroekonomická stabilita (konsolidace fiskální a rozpočtové politiky, zlepšení stavu veřejných financí, reforma penzijního systému atd.). V rámci postupného sbližování Srbska s EU musí srbské úřady přizpůsobit národní legislativu právnímu rámci EU a zajistit její řádné respektování, informue EurActiv.cz.

Dalším problémem je otázka Kosova. Bývalá srbská provincie v únoru roku 2008 vyhlásila samostatnost, kterou ovšem Srbsko neuznává a Kosovo stále považuje za součást své země. V otázce nezávislosti Kosova není ostatně jednotná ani EU, neuznává ji Rumunsko, Slovensko, Španělsko či Kypr, a to především z obav o vlastní územní celistvost. Srbsko trvá na tom, aby jeho bývalá provincie byla neustále označována jako „Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99". Nejhlasitější odpůrci kosovské nezávislosti mimo Evropu jsou Brazílie, Rusko, Indie a Čína (tzv. státy BRIC).