Zeman se rozjel s právem veta. Čím ho poslanci rozzlobili?

Zeman řekl, že očekával, že Poslanecká sněmovna bude pozměňovací návrhy Senátu respektovat. "To je jediný důvod, proč jsem před Sněmovnou nevystoupil," uvedl prezident.

Zeman v kampani před prezidentskými volbami avizoval, že jako hlava státu bude vety šetřit. Místo toho chtěl se zákonodárci předem věc prodiskutovat. V případě služebního zákona, který také ve středu vetoval, o tomto záměru dlouhodobě hovořil. "Před Senátem jsem vystupovat nemusel, ten sdílel můj názor," dodal.

Zeman také ve středu uvedl, že mu vadil termín účinnosti zákona od začátku září. Normu při tom dostal k podpisu až v říjnu.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové Tominové (ČSSD), která normu předkládala, vetovaný zákon lesní školky nelikviduje, jejich registrace už prý začala.

Norma má dát zákonný rámec dětským skupinám, které začaly vznikat v reakci na nedostatek míst v obvyklých mateřských školách. Poslanci ji schválili 23. září. Senátoři navrhovali, aby registrace skupin byla nepovinná. Povinná registrace znamená, že všechna zařízení s pravidelným programem pro děti od jednoho roku do nástupu do školy by musela do roka splnit veškeré hygienické požadavky. V případě 120 lesních školek, v nichž se na 2500 dětí vzdělávalo převážně v přírodě a jídlo měly z domova, by to ale vedlo k jejich zániku.

Změnu zákona po senátorech požadovala petice, pod kterou Asociace lesních mateřských škol získala podpisy 11.000 lidí. Podporu měla také od Českého svazu ochránců přírody a od organizace Člověk v tísni.

Záměrem zákona není podle Marksové ublížit lesním školkám. Nesouhlasí ani s názory, že bude regulovat taky spolky, skauty a další organizace, které pracují s malými dětmi.