Vláda schválila nové platové tabulky, zdravotníci si polepší až od ledna

Praha - Vláda schválila dnes podle informací ČTK nové platové tabulky, které navýší platy státních zaměstnanců od listopadu o 3,5 procenta. Průměrné měsíční zvýšení by mělo činit asi 650 korun. Pracovníkům ve zdravotnictví se ale platy zvýší až od ledna, a to o pět procent. Peníze do zdravotnictví totiž jdou prostřednictvím úhradové vyhlášky, která se mění vždy k 1. lednu, novelizovat ji v průběhu roku není možné. Zdravotnické odbory trvají na navýšení od listopadu, budou o tom dnes ještě jednat s premiérem.

"Rozhodnutí vlády mě překvapilo a absolutně ho nechápu," řekla ČTK předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Podle svých slov měla po jednáních s ministrem zdravotnictví i premiérem za to, že 3,5 procenta jsou naprosto jasná. Navýšení je v platových tabulkách, jež dnes předložilo vládě ke schválení ministerstvo práce a sociálních věcí. To v materiálu zároveň připouštělo, že přidat zdravotníkům od listopadu může být kvůli úhradové vyhlášce problém.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) po jednání vlády novinářům řekl, že společně s hejtmany vyzve ředitele nemocnic, aby na konci roku vyplatili svým zaměstnancům mimořádné odměny. "Budou zhruba odpovídat tomu rozdílu za ty dva měsíce po 3,5 procentech. Věřím, že to bude značná část nemocnic," uvedl Němeček.

Podle Žitníkové ale není proč vázat navýšení platů v posledních dvou měsících roku na úhradovou vyhlášku. Od ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) měla ujištění, že vládě navrhne postup, jak peníze do nemocnic už v listopadu dostat. "Do příspěvkových organizací ministerstva zdravotnictví chtěl pan ministr poslat příspěvek na provoz, jak mu to umožňuje zákon. Do krajských nemocnic by se peníze poslaly mimořádným rozpočtovým opatřením vlády," řekla Žitníková.

Zdravotnické odbory se chtějí domluvit s lékařskými odbory na společném postupu, pokud se nepodaří premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) a následně vládu přesvědčit, že ve zdravotnictví mají stoupnout platy už od listopadu. Žitníková nechtěla předjímat, zda dnešní rozhodnutí vlády vyvolá protestní akce. Uvedla jen, že odbory žádaly navýšení o deset procent, takže ani pětiprocentní navýšení není dostatečné. Podle Němečka si ale stát větší zvýšení nemůže dovolit, větší rezervu ve zdravotním pojištění podle něj už nemá.

Místopředseda lékařských odborů Miloš Voleman ČTK řekl, že určitě na rozhodnutí vlády reagovat budou, v sobotu se sejde předsednictvo Lékařského odborového klubu. Osobně prý rozhodnutím vlády překvapen nebyl. "Jde o to, že 3,5 procenta pro nás stejně bylo nepřijatelně málo," řekl s tím, že pro lékařské odbory je podstatné, zda se splní definitivní požadavek navýšení o deset procent, k němuž se po hromadných protestech nemocničních lékařů v memorandu z roku 2012 zavázala tehdejší vláda.

Kabinet před několika týdny slíbil státním zaměstnancům přidat od listopadu 3,5 procenta. Někteří si přilepší znovu ještě od ledna, celkem pětiprocentní nárůst proti současnému stavu by se měl týkat policistů, hasičů a dalších členů ozbrojených složek. O čtyři procenta by si měli celkově polepšit státní zaměstnanci v oblasti kultury. Další navýšení by se podle ministryně práce Michaely Marksové Tominové (ČSSD) mělo dotknout také pracovníků v sociálních službách, kteří dostanou od ledna přidáno v průměru 500 korun.

Zvýšení platů se týká i vojáků. Mluvčí ministerstva obrany Petr Medek upozornil, že navýšení o 3,5 procenta se týká pouze základního tarifu. Podstatnou část platu vojáků přitom tvoří různé příplatky, například za riziko nebo velení. Podle mluvčí generálního štábu Jany Růžičkové je průměrný plat vojáka 25.000 korun hrubého a zvýšit by se měl v průměru o 580 korun.

Návrh ministerstva práce vedle konkrétní podoby platových tabulek také staronově upravuje možnosti užití takzvaných plovoucích tarifů. Ty dávají zaměstnavateli právo určit platový stupeň v rámci dané třídy libovolně, nikoliv striktně podle délky praxe.

Široký okruh zaměstnanců, u nichž tak mohou zaměstnavatelé postupovat, se zúží do podoby platné do roku 2011. Bude se týkat dvou hlavních skupin. Tou první jsou málo kvalifikované pracovní síly, u nichž doba praxe neovlivní kvalitu výkonu práce a nezvyšují si kvalifikaci. Do druhé spadají povolání, kde výkonnost s léty praxe neroste, například baletky nebo vrcholoví sportovci.

Související

Více souvisejících

Zdravotnictví Vláda ČR mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

včera

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

včera

Dohodnuto. EU půjčí Ukrajině 90 miliard eur. Putin musí pochopit, že se mu válka nevyplatí, vzkázal Merz

Představitelé Evropské unie dospěli k dohodě o poskytnutí masivní finanční pomoci Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato dvouletá půjčka má pokrýt zásadní potřeby země čelící ruské agresi. Původní ambiciózní plán využít k jištění úvěru zmrazený ruský majetek však nakonec neprošel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy