Image politických stran? Češi hodnotili a byli nekompromisní

Relativně nejpříznivěji hodnocenou stranou je ANO, kterou pozitivně vnímají bezmála tři pětiny (58 %) občanů, v tom 17 % ji hodnotí „rozhodně příznivě" a 41 % „spíše příznivě". Naopak u třetiny (33 %) se objevilo ve vztahu k ANO nepříznivé hodnocení, když 22 % jí hodnotilo „spíše nepříznivě" a 11 % „rozhodně nepříznivě". Zbylých 9 % se nedokázalo vyjádřit a zvolilo odpověď „neví".

Jako druhá v pořadí, s nevelkým, ale statisticky významným odstupem za ANO, skončila ČSSD, kterou příznivě hodnotí asi polovina občanů (51 %), v tom 11 % „rozhodně příznivě" a 40 % „spíše příznivě", zatímco k nepříznivému hodnocení se přiklonily více než dvě pětiny dotázaných (42 %), z toho 29 % ČSSD hodnotí „spíše nepříznivě" a 13 % „rozhodně nepříznivě". Na „neví" u ČSSD připadlo 7 % oslovených.

U zbývajících pěti stran pak již celkem výrazně převažovalo negativní hodnocení. Jako třetí v pořadí skončila s odstupem KDU-ČSL, kterou pozitivně vnímá necelá třetina (31 %) občanů, přičemž 4 % ji vnímají „rozhodně příznivě" a 27 % „spíše příznivě". Naopak nepříznivě lidovou stranu hodnotí téměř tři pětiny (58 %) populace, v tom 38 % „spíše nepříznivě" a 20 % „rozhodně nepříznivě". Podíl odpovědí „neví" zde činil 11 %.

Podobně jako KDU-ČSL byl hodnocen i Úsvit přímé demokracie, který byl zároveň první z nevládních, respektive opozičních stran. Zde podíl příznivého hodnocení dosahoval 29 %, podíl nepříznivého hodnocení pak překročil o pět bodů úroveň jedné poloviny, přičemž u ÚPD se zároveň objevuje nejvyšší podíl nerozhodnutých (16 %).

Podíl příznivého hodnocení v případě další strany v pořadí, jíž se stala TOP 09, byl jen nevýznamně nižší (27 %) než u ÚPD, ale podíl nepříznivého hodnocení zde dosahoval téměř dvou třetin (65 %) při polovičním podílu odpovědí „neví".

Dosti podobné s předchozím je pak i hodnocení KSČM, kde pozitivní hodnocení vyjádřila čtvrtina (24 %) dotázaných a negativní dvě třetiny (67 %).

Relativně nejhůře hodnocenou stranou se stala ODS, kterou pozitivně vnímá jen 16 % Čechů, zatímco kritický postoj k ní zaujaly více než tři čtvrtiny (77 %) z nich.

Podrobnější analýza ukázala, že ženy hodnotí příznivěji než muži ČSSD a KDU-ČSL. Z hlediska věku lidé starší než 60 let relativně lépe hodnotí ČSSD a KSČM, naopak kritičtějšími jsou ve vztahu k ODS a TOP 09. Naopak lidé od 20 do 45 let jsou ve vztahu ke KSČM a ČSSD kritičtější. Mladí ve věku 15 až 19 let častěji uvádějí odpověď „nevím" a poněkud příznivěji hodnotili Úsvit přímé demokracie.

Z hlediska nejvyššího stupně dokončeného vzdělání se s jeho růstem zlepšuje hodnocení TOP 09 a absolventi vysokých škol se častěji nepříznivě staví k ČSSD. Podle životní úrovně lidé, kteří ji hodnotí jako špatnou, jsou kritičtější ve vztahu ke KDU-ČSL, ODS, TOP 09 a ANO a naopak příznivěji vnímají KSČM.

Naopak dotázaní s dobrou životní úrovní lépe hodnotí ODS a TOP 09 a jsou i méně kritičtí ve vztahu ke KDU-ČSL, zatímco směrem ke KSČM jsou jejich vyjádření relativně méně příznivá. Ti, kdo svou životní úroveň hodnotí jako „ani dobrou, ani špatnou" jsou vedle lidí se špatnou životní úrovní rovněž poněkud kritičtější k TOP 09. Podle sebezařazení na škále politické orientace levice – pravice při postupu zleva doprava se zhoršuje hodnocení ČSSD a KSČM, opačný trend je patrný ODS a TOP 09 a v menší míře také u ANO, kde ale nejlepší hodnocení se objevuje mezi těmi, kdo se řadí do pravého středu, uvedl soc.cas.cz.